VYBERTE SI REGION

Zámek se postupně zušlechťuje

BOR - Od roku 2003 je borský zámek opět zpřístupněn veřejnosti a stal se poměrně vyhledávaným turistickým cílem tachovského regionu

25.4.2007
SDÍLEJ:

Borský zámek zámek prochází celkovou rekonstrukcí.Foto: Ilustrační foto

Hrad a zámek v Boru prochází už několik let kompletní rekonstrukcí. Tento původně středověký vodní hrad pánů ze Švamberka, jemuž dala určující podobu rozsáhlá pozdně gotická přestavba a konečný vzhled romantická přeměna na pseudogotický zámek, se stal opět vyhledávaným turistickým místem. Hrad založili potomci Ratmíra ze Skviřína patrně okolo poloviny 13. století jako vodní pevnost s mohutnou válcovou věží se zdmi o síle až tři a půl metru. Věž se dochovala dodnes a je nejvýznamnějším zbytkem starého hradu. Ve druhé polovině 14. století a ve století následujícím byl hrad několikrát opravován a někdy před rokem 1362 zde Bohuslav vybudoval hradní kapli sv. Vavřince, která byla později zaklenuta sklípkovou klenbou.

V 15. století byl hrad zřejmě v období husitských válek zničen, proto se k roku 1454 v dědické smlouvě hovoří o pustém hradu. V 15. století se rod Švamberků značne rozrostl a bylo nutné starý a nevyhovující hrad přestavět, aby tehdejší majitel Jan získal pro své potomky sídlo přiměřené významu, kterého rod mezitím nabyl. A tak na samém začátku 16. století postihla hrad rozsáhlá pozdně gotická přestavba, měnící středověkou stavbu ve velkolepý a výstavný komplex budov. Ze středověkého hradu, u něhož byl kladen důraz především na složku obrannou, se stal velkoryse řešený objekt poskytující majitelům veškerý možný komfort pozdně středověkého bydlení.

V areálu starého hradu vznikla tři prostorná křídla nové dispozice, připomínající spíše již zámeckou stavbu. Zajímavé je také bývalé malé nádvoří, které se na zámku nacházelo na místě dnešní velké vstupní haly. Vznikl tu malý dvorek, jakési atrium, z jehož původního zařízení tu zbyla především studna, kterou si mohou návštěvníci hradu dnes prohlédnout. Přestavba výrazně proměnila rovněž dominantní stavbu hradu – věž. Doplnila ji vysokou cihelnou helmicí, jejíž hrany zvýraznily řady terakotových krabů. Po rozsáhlé přestavbě v 16. století se hrad v Boru zařadil mezi špičkové objekty své doby v západních Čechách.

Další velkou přestavbou byly úpravy probíhající v 19. století. Tato poslední přestavba proběhla zcela v romantickém historizujícím duchu tehdy módního pseudogotického slohu. Staré budovy ozdobila množstvím cimbuří, věžiček, falešných střílen, novým členěním oken a novými fasádami. Gotický hrad se sice z větší části zachoval v původním rozsahu, ale byl pozdějšími přestavbami natolik pozměněn, že je dnes takřka nemožné určit jeho původní podobu.

Co k tomu dodat Zámecký areál v Boru je cenným komplexem architektur, který utvářela prakticky všechna slohová údobí působící na českém území od raného středověku až do 19. století. Nejvýznamněji je v zámeckých budovách zastoupena pozdní gotika reprezentativního feudálního sídla. Borský zámek je tak významným dokladem vývoje hradní architektury v Čechách a její přeměny v pohodlný zámek. Borští šlechtici V bohatých dějinách Boru se vyskytují pouze tři šlechtické rody, které město a hrad v uplynulých staletích držely. Ratmírovi potomci, páni z Boru a pozdější Švamberkové, vlastnili město až do roku 1650, tedy plných 400 let. Od Švamberků zámek odkoupil Zikmund Bedřich von Götzen. V roce 1720 jej však také on prodal, a to Dominiku Makvartovi Löwenstein–Wertheim. Löwensteinové drželi panství až do roku 1945. Co mohou vidět návštěvníci Sklípková klenba ve velkém sále v přízemí jižního křídla a sklípková klenba v kapli sv. Vavřince s renesanční výmalbou. V kapli jsou v renesanční omítce unikátní otisky dvou rukou, k nimž se váže zajímavá legenda.

Další zajímavostí je figurální náhrobník neznámé šlechtičny z rodu Švamberků, patrně dcery Jana ze Švamberka, která zemřela roku 1533. Náhrobek jew dnes osazený ve vstupní hale v přízemí zámku.

25.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Automatické sněžné řetězy jsou český vynález

Automatické sněhové řetězy. Nový vynález pochází z Česka

Miloš Zeman.

Blíží se návštěva prezidenta Miloše Zemana

Chátrající památník u hranic čeká záchrana

Obora – Zachránit Böttgerův památník v centru zaniklé obce a v těsné blízkosti Česko-bavorských hranic vytvořit místo setkávání uprostřed Evropy. Takový je záměr obce Obora, která už získala od státu pozemek pod historickou památkou z roku 1893.

Děti a dospělí zkoušeli paměť i štěstí

Planá – Dvanáct školáků a sedm dospělých se v Plané utkalo ve hře pexeso.

Písničkář hrál, zpíval i vyprávěl příběh z Kladrub

Kladruby – Komorní prostředí sálu muzea v Kladrubech navštívil písničkář a zakládající člen sdružení Šafrán Vladimír Veit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies