Za její přínos pro kulturu města ji včera poděkovali čelní představitelé města.

Kdy jste nastoupila do práce? Jaké to je?

Do kultury jsem nastoupila prvního května roku devatenáct set sedm desát sedm. Smlouva končí k jedenatřicátému květnu dva tisíce osm a má poslední akce je jarní pinik. Kultura je o setkávání s lidmi. Nejen tedy s lidmi, kteří mě práci naučili, přivedli mě k ní. Je to o setkání s umělci, o setkání se skupinami lidí, kteří se mnou jezdí na představení do divadla, o setkání s dětmi z tachovského sboru, je to o setkání se školáky. Děti třeba přijdou jako malé na nějaké představení, za pár let je potkáte a ony jsou dospělé. To je právě ta práce těch třiceti jedna let.

Zažila jste někdy v práci nějaký špatný zážitek?

Ne, já se domnívám, že kolem kultury ne, a myslím si, že mezi diváky a abonenty, kteří jdou na nějakou společenskou akci, tak jsou i patřičně naladěni, nejsou s nimi žádné potíže. Ano, může se stát, že prodáte dva lístky na jedno sedadlo a musíte to vyřešit. Člověk musí být komunikativní a pokud to dokážete v klidu vyřešit a hezky se usmát, slušně se omluvit, tak si nevzpomínám na žádné setkání s konfliktními lidmi. Myslím tedy v tom profesním životě.

Jakou funkci jste na Městském kulturním středisku zastávala?

Já jsem vždycky dělala na odboru programu, dříve jako pracovnice, pak jako vedoucí odboru. Ale vždycky to bylo také o práci s lidmi, s oslovením lidí, kteří si za tou kulturou najdou cestu.

Budete ještě dále spolupracovat s Městským kulturním střediskem?

Nyní si potřebuju hlavně odpočinout, budu relaxovat, mám pocit, že potřebuju chvilku oddychu, ale rozhodně si nedovedu předtsvit, že by to skončilo, že bych se spolupracovníky nechtěla mluvit, pro mě je kultura stylem života a bude mě provázet do té doby, dokud na světě budu.

Co plánujete? Pojedete třeba do zahraničí na dovolenou?

Mámdceru provdanou v Řecku a odlétám na šet neděl k moři, budu odpočívat, vypustím tu práci z hlavy.Apak se uvidí, co dál.

Už víte co potom? Budete ještě ve styku s kolegyněni?

Ne profesně, ale děvčata vědí, že mají ke mě dveře otevřené, existují telefony, takže kdykoliv bude potřeba, ráda vypomůžu.

Josef Holek