A stamilionové tržby za největší světové trháky. V české kotlině to není jinak, i když v trochu skromnějších číslech. A že se českému filmu daří a stále se drží nad vodou, je vidět z počtu premiér, které se daří každý rok dostat do kin (o čemž se přesvědčíme v sobotu při předávání Českých lvů). A také je to patrné z návštěvnosti, která se stále drží nad desetimilionovou hranicí. Tržby v kinech loni dosáhly 1,2 miliardy korun. Oproti situaci ve druhé polovině devadesátých let, kdy se nad filmem stahovala mračna, je to rozdíl. Tyto argumenty ale platí především pro kina ve velkých městech a pro multiplexy. Ano, nástup multikin přinesl oživení návštěvnosti a tím i tržeb. Situace na venkově je poněkud jiná. Kina v menších městech – nejen na Tachovsku – se začínají potýkat s digitalizací a tří až čtyřmilionová investice může být pro mnohé biografy existenční záležitostí. Při průměrné návštěvnosti, jakou venkovská kina vykazují, si mnozí radní a zastupitelé rozmyslí, jestli pro digitalizaci zvednout ruku. V tom jsem skeptik. A tak za nějaký čas budou diváci z venkova čekat, až se film objeví na dvd, v televizi, nebo budou riskovat kriminál a pokusí se jej stáhnout. Protože rodinná návštěva multikina je přes všechny plusy, kterými disponuje, dosti drahou záležitostí.