Ačkoliv vloni oslavil čtyřicítku, nikdo by mu tento věk vzhledem k jeho vzhledu a výkonům nehádal. Michal 'Roli' Rolínek patří k současným velkým oporám a tahounům A-týmu basketbalistů BK Jiskra Domažlice. S rodákem z Tachova jsme si povídali nejen o jeho působení v domažlickém dresu a o sportovních začátcích.
Jaké byly tvé sportovní začátky a kdo tě přivedl k basketbalu? A proč sis vybral právě tento sport?
Moje sportovní začátky jsou spojeny s fotbalem, kdy jsem se v šesti letech přihlásil do fotbalového klubu UD Tachov v roce 1981…

… S basketbalem jsem začal o čtyři roky později, v roce 1985, v pátém ročníku základní školy Hornické u nás v Tachově. Přivedl mě k němu tehdy můj nový třídní učitel na II. stupni pan Holub, kterému vděčím za mnohé. Basketbal jsem si vybral proto, že byl spolu s atletikou v nabídce kroužků na II. stupni a hned se mi zalíbil. Dělal jsem všechny tři sporty dohromady několik let – až do studia na vysoké škole.

Na jakém postu hraješ a vyhovuje ti?
Hraji na postu pivota (č.5), popřípadě č.4. Post mi plně vyhovuje. I když jsem na pivota menšího vzrůstu – 192 centimetrů, nevadí mi to, hraji takto od začátku kariéry. Vždy jsem využíval slušného odrazu, k tomu jsem postupem let přidal agresivitu a dobrý výběr místa pod košem. Rozhodně mi pomáhá také trénink v posilovně, vážím kolem 102 kilogramů.

Jsi jednou ze současných opor A-týmu domažlických basketbalistů. Jak vnímáš tuto roli?
Je to samozřejmě zavazující a motivující zároveň. Alespoň já to mám takto nastavené. V předchozích klubech jsem patřil vždy k lídrům týmu a hra na mně v podstatě stála. Chci být týmu co nejvíc prospěšný, aby mělo moje působení v Domažlicích smysl a význam.

Karel Fait

Celý rozhovor najdete ve čtvrtečním vydání Tachovského deníku.