„Biotopová koupaliště využívají k čistění vody výlučně přírodních procesů. Výhodou je, že vše pracuje skoro samo. Ovšem je třeba čerpat vodu do čistící oblasti a je také třeba celý sytém udržovat," popsal plzeňský hydrobiolog Jindřich Duras.

Ten následně doplnil, že v biotopových koupalištích se chemické látky prakticky nedají používat, proto mohou mít návštěvníci jistotu, že se koupou skutečně ve vodě bez chemických aditiv.

Přírodní čistící procesy však nemusí zvládnout sérii tropických dnů, kdy je koupaliště dennodenně plně obsazené. „Existuje riziko, že samočistící procesy mohou mít problém vše zvládnout a může se objevit až rybniční odér. To třeba já považuji za zcela přirozené, ale nějaký typicky městský člověk z toho může mít negativní pocit," mínil odborník.

Obyčejná koupaliště moc výhod nemají

Co se týče obyčejných koupališť, ta podle Durase moc výhod nemají. „Osobně nemám taková koupaliště moc rád. Za jedinou výhodu považuji snad to, že se dají provozovat na menším prostoru než biotopové koupaliště," uvedl odborník s tím, že nevýhod mají chemicky upravovaná koupaliště více.

„Je třeba do vody vpravovat poměrně značné množství chemických látek, tedy preparáty na bázi chlóru, někdy modré skalice, čili mědi," vyjmenoval Duras. Takový systém nemá přirozené samočisticí schopnosti. „Přítomnost 'přírody' je pro taková koupaliště rizikem," doplnil hydrobiolog.

„Nesmíme zapomínat, že voda z koupaliště se s řadou chemikálií pak musí někam vypustit, biotopy mají mnohem ekologičtější dopady," porovnal Jindřich Duras.

Nelze však jednoznačně říci, co je pro letní koupání vhodnější. „Vše záleží na vnímání každého člověka, jak situaci posoudí. Záleží také na tom, jestli má někdo citlivou pokožku nebo třeba oční spojivky na přítomnost používaných chemických látek. Já osobně jsem raději v přírodě a bez chemie," nechal se slyšet odborník.