Proč čápi zůstali, ochránci nevědí. Krmit je ale nebudou

Ti o nich vědí, jde o pár, který neodletěl do teplých krajů. „Občas přijde zpráva i z Líní, Sulkova, Nýřan, Úherec či Chotíkova. Jedná se o stejné ptáky, kteří se za potravou vydávají do širokého okolí a za soumraku se vrací na hnízdo do Dobřan, kde spí," říká šéf Záchranné stanice živočichů v Plzni Karel Makoň.

Proč ptáci neodlétli? To zatím není jasné. Existuje mnoho teorií, od ptáků z holandského odchovu až po následek globálního oteplování. „Stále si myslím, že se jedná jen o slabé klempíry, kteří by kvůli nějakému handicapu dalekou cestu do zimoviště nezvládli, a tak zůstávají u nás," míní Makoň. A přestože se názory na dokrmování těchto ptáků a pomoc značně liší, sám je přesvědčen, že by lidé tato zvířata neměli podporovat. Nepomůže to podle něj dobré populaci čápů bílých ani přírodě samotné.

„Tito ptáci hnízdí zhruba o měsíc dříve než ostatní a to není dobré hlavně pro mláďata a celkovou úspěšnost hnízdění. Krom toho jsou pak takoví ptáci ve výhodě před těmi, co pracně táhnou na zimoviště a z jara pak zase na hnízdiště, obsazují jim atraktivní lokality a narušují přirozené přírodní zákony," říká ochránce zvířat. Navíc jejich mláďata pak zpravidla také neodlétají a kruh se uzavírá.

I z tohoto důvodu by si tyto odpadlíky měla příroda vyřešit sama – neodlétli, zůstali, tak prostě uhynou hlady, zmrznou a vyřešeno. Čápům nevadí zima jako taková, ale nedostatek potravy při dlouhotrvající sněhové pokrývce. Kdo by ale čekal, že budou ptačí ochránci čápům vozit kýble krmení, bude zklamán.

Ani odchyt ptáků není snadný, Makoňovi a jeho společníkům se to zatím nepodařilo. Mají-li totiž čápi přístup k potravě, jsou ve slušné kondici a chytit se nedají. „Za informace a zprávy děkujeme a jsme samozřejmě rádi, že se lidé starají a zajímají," dodává Karel Makoň.

Za svou více než dvacetiletou praxi už v zimě chytal několik desítek zimujících čápů, úspěšnost takovýchto odchytů byla však minimální, a pokud se pak nějaké zvíře podařilo odchytit, tak už bylo ve velice špatném zdravotním stavu. „První zimující čáp, kterého jsem na Plzeňsku řešil, byl čáp bílý v Dolní Lukavici. Na Štědrý den v roce 1992, přesněji po večeři, jsem se na něj jel s kolegyní Helenou Kaderovou podívat. Samozřejmě jsme ho nechytili," vzpomíná Karel Makoň.