Jak hodnotíte spolupráci města Plzeň s biskupem panem Radkovským během vašeho působení ve funkci primátora?

Měl jsem tu čest se s otcem biskupem potkávat od samého počátku svého působení v úřadě. Ani ne měsíc poté, co jsem se stal primátorem, jsme spolu v prosinci 2010 jeli do Vatikánu na generální audienci k tehdejšímu papeži. Po celou dobu jsem s ním v pravidelném kontaktu osobním i pracovním.

Stejně jako biskupství poskytuje městu podporu duchovní, snaží se město Plzeň diecézi všestranně podporovat. Přispěli jsme částkou 250 tisíc korun na nové zvony pro katedrálu sv. Bartoloměje, podíleli jsme se téměř tři čtvrtě milionem na dokončení místního muzea církevního umění. Další městské prostředky byly vynaloženy na oslavy 20 let existence plzeňské diecéze. Je to určitě z velké části i zásluha otce biskupa, že vzájemná spolupráce tak dobře funguje.

Kdo by měl být podle vás jeho nástupce?

Vím, že v 75 letech musí biskup požádat o uvolnění z funkce, ale osobně si přeji, aby jeho žádosti ještě nebylo vyhověno a v čele diecéze zůstal. Samozřejmě bych uvítal, kdyby se v budoucnu plzeňským biskupem stal duchovní, který by na jeho činnost navázal a ve spolupráci s městem pokračoval ve stejné intenzitě jako doposud.

Půjde autorita a morální kredit pana biskupa Radkovského nahradit?

Františka Radkovského si osobně velice vážím. Je to člověk moudrý, vzdělaný, v pravém slova smyslu duchovní autorita a zároveň člověk velice milý a přátelský. Vážím si ho i jako osobnosti stojící v čele diecéze. Požívá všeobecný respekt a úctu. Symbolizuje pro mě církev otevřenou a komunikativní. Je to osobnost, která hájí zájmy diecéze a hodnoty, jaké tisíciletá tradice křesťanství vytvořila a představuje pro naši kulturu. Člověka, který v čele diecéze dokáže v dnešní době takto působit, bude bezpochyby těžké nahradit.