VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stigma sociálního vyloučení: Adresa

Plzeň – Domy ve špatném stavu v ulicích, kam neradno po setmění vkročit. Takový je obraz několika plzeňských ulic. Stigma visí třeba nad Jateční nebo Plachého ulicí. 

20.3.2012
SDÍLEJ:

Romské ghetto v Jateční ulici v DoubravceFoto: DENÍK/Vlastimil Leška

Se špatnou pověstí se potýká paradoxně i Resslova ulice v centru, i když už tam problémoví nájemníci dávno nebydlí . Někdy se o těchto adresách také mluví jako o tzv. romských ghettech. „Ghetto je ale hodně silný termín,“ říká Aleš Kavalír, ředitel plzeňské pobočky společnosti Člověk v tísni, podle něj se totiž v Plzni nachází jen několik vyloučených lokalit. A ani jejich obyvatelé nejsou jen Romové. „Troufla bych si říct, že je to teď tak 50 na 50,“ říká Lucie Enzmannová z romské organizace Amare Čhave. Podle statistik Člověka v tísni podobná místa zůstala jen tři, tedy polovina dřívějšího počtu. Kde je ale příčina těch zbývajících? „Vytváří to samo město. Když dá neplatiče na jednu hromadu,“ konstatuje Ivan Koky z Amare Čhave. A Aleš Kavalír s ním souhlasí. „Město nevytváří sociální bytovou politiku, nemá malometrážní byty, které by mohlo poskytnout lidem, kteří jsou nezaměstnaní nebo mají nízké příjmy“. Jeho kolegyně Lucie Routová jej doplňuje: „Navíc, když má někdo záznam v trestním rejstříku, městský byt nezíská. Jednotlivé odbory se snaží dobře hospodařit, ale působí nekoordinovaně. A úplně oddělené je sociální hledisko.“ S tím nesouhlasí Zdeněk Švarc z bytového odboru magistrátu. „Město nemá zájem lidi shlukovat. Nezaměstnaní mají logicky byty, kde platí nižší nájem,“ vysvětluje. Za sociální bydlení považuje městské byty pod 90 čtverečních metrů.

Radní Jiří Kuthan (ČSSD) vidí hlavní problém v legislativě. „Pořád se mluví o termínu ´sociální bydlení´, ale pro něco takového nejsou právní základy,“ popisuje. Plzeň se prý snaží rozptýlit obyvatele do různých částí města, jak už se stalo v případě Resslovy ulice. Město má podle Kuthana záměr podobně postupovat v případě proslulé Jateční ulice. Zatím na to ale není dost peněz. Problém vyloučených skupin tkví v nedostatku práce a trvalém zadlužení. To ale není všechno. „V těchto místech není stoprocentní nezaměstnanost, samotným problémem je ale už stigma adresy. Ti, kdo tam bydlí, jsou automaticky považováni za ty, kdo nechtějí pracovat,“ říká Routová.

Za klíčové pro řešení potíží lidí žijících na těchto adresách považuje Ivan Koky tyto tři body: „Zaměstnanost. Prevence kriminality. A přiměřené bydlení.“

Autor: Vít Poláček

20.3.2012
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Dvorek nabídne hudbu i divadlo

V prostorách Jízdárny ve Světcích se uskutečnil čtvrtý koncert cyklu Dveře Jízdárny dokořán.
10

Jízdárnu rozezněly lovecké rohy

Stropní ventilátory zvýší komfort při čekání na úřadě

Tachov – Vydýchaný stojící vzduch na chodbách Městského úřadu v Tachově, který návštěvníky ničil při návštěvě budovy především v letních měsících, je minulostí.

Kracíkovi role učitele nevadí. Mladým pomůžu rád, říká útočník

Plzeň – Vytáhnout nahoru další mladíky. Úkol pro hokejového útočníka Jaroslava Kracíka, který se po návratu ze zahraničí chystá v mateřské Škodě Plzeň už na třetí sezonu.

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

Pusťte si televizi. Rodí tam Plzeňanky

Unikátní pohled do nejintimnějších okamžiků každé ženy, který se natáčel v plzeňské fakultní nemocnici, právě startuje. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení