Podle odhadů ale jejich aktuální počet může být až 400. Každému šestému bezdomovci je přes 55 let, třetina lidí už nemá domov přes pět let. Bezdomovci žijí nejčastěji ze sociálních dávek, sběru kovů a odpadků. Ukázal to dnes zveřejněný výzkum, jenž si nechala Plzeň zpracovat.

"Probíhal od listopadu do února, měl několik fází. Hlavní sběr dat se uskutečnil 8. února, tedy v nejstudenějším měsíci," uvedl Jan Váně, vedoucí katedry sociologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity, která výzkum provedla. Podle něj se situace na území města bude do budoucna zhoršovat, bude totiž přibývat starších lidí bez domova.

Překvapením výzkumu podle Váněho bylo zjištění, že mezi mladými do 30 let je poměr mužů a žen stejný. Celkově jinak výrazně převažují na ulici muži, domov nemá 64 procent mužů a 36 procent žen.

Při sběru dat tazatelé našli 140 lidí bez přístřeší v noclehárnách a azylových domech. Na ulici jich pobývalo 101, a to v rozpadlých garážích, stanech, výměnících či kontejnerech. Desítky se jich podle Váněho sečíst nepovedlo, třeba na ulici jich podle předpokladu mělo být až 190, někteří také přespávají v panelových domech, oblíbeným místem je i fakultní nemocnice. Nejvíce bezdomovců bylo ve Skvrňanech a Lochotíně.

Devadesát procent bezdomovců v Plzni už je bez přístřeší déle než rok, 32,4 procenta přes pět let. Sedmasedmdesát procent dotázaných má české občanství, zbytek jsou cizinci. Většina, tedy 84,5 procenta, touží po změně své situace, 24 procent z nich to ale podle studie nemyslí vážně. Nejznámější službou jsou mezi bezdomovci azylové domy, využívá ji 66 procent dotázaných, o ostatních sociálních službách nabízených městem, toho moc neví. Studie také ukázala, že téměř 40 procent dotázaných se necítí jako osoba bez domova, že životem je spokojeno 31 procent bezdomovců.

"Pokud nebude na úrovni města vytvořena a přijata dlouhodobější koncepce řešení fenoménu bezdomovectví, budou všechny kroky jen nárazové povahy a většinou budou sklouzávat pouze k volání po rychlém, represivním řešení," uvedl Váně. Upozornil také na to, že podpora města stále klesá.

Podle šéfky odboru sociálních služeb města Aleny Hynkové město trápí nedostatečné terénní služby, bude se muset zabývat myšlenkou vybudování domova pro lidi nad 55 let, ve hře je i plošný screaning zdravotního stavu bezdomovců. "Objem prostředků ale nemůžeme hledat jen na území města," uvedla. Měl by přispět i kraj, problém by měl být řešen i na úrovni státu, o prohlídkách bezdomovců bude město jednat s VZP. "Nestane-li se zázrak, o tolik se peníze pro sociální služby navyšovat nebudou," dodala.