Knihovníky tato zpráva nemile zaskočila. Bojí se, že některé z půjčoven teď zůstanou zcela bez internetu.

Podle Věry Soutnerové, ředitelky Městské knihovny Plasy, jsou v ohrožení především knihovny z malých obcí. „Spravujeme jednadvacet malých a šest větších knihoven, které teď budou mít velké problémy. Nejen že si budou muset zařídit nové připojení, ale budou si je muset také samy platit, což znamená, že budou muset začít šetřit a nejspíše také omezit nákup nových knih,“ míní Soutnerová.

„Po navýšení DPH, k němuž došlo od letošního roku, je to další rána pro knihovny. Jako vždy se šetří na kultuře,“ posteskla si ředitelka.

Jedním z možných řešení této situace bude, že provozování internetu začnou knihovnám z vlastních rozpočtů platit obce. Připravují se na to například v jihoplzeňském Chotěšově.

„Asi nám nakonec nic jiného nezbude. Pod chotěšovskou knihovnu patří ještě pobočky Losina a Mantov. Minimálně v Chotěšově se internet budeme snažit zachovat,“ řekl starosta Chotěšova Filip Hrubý.

Poskytování internetu dnes ze svého platí třeba v severoplzeňské Trnové. Čtyři počítače vyjdou tamní obecní úřad zhruba na 1200 korun měsíčně.

„Je pravda, že Projekt internetizace knihoven dnes není tolik využívaný, jako když začínal, protože v řadě míst už knihovnám připojení hradí obce, ale pro malé knihovny v malých obcích smysl pořád měl,“ podotkla ředitelka Soutnerová.

Předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) Vít Richtr upozorňuje na to, že ukončení projektu je v rozporu s usnesením vlády z letošního 11. ledna. Tehdy se totiž ministerstvo k jeho pokračování zavázalo.

Konec internetizace navíc může odstartovat řetězový efekt, který může vyústit až v zavírání knihoven. Knihovna bez internetu totiž přestane splňovat jednu ze zákonem daných podmínek a bude moci být vyloučena z evidence.

„Svaz se v této věci opět obrátí otevřeným dopisem na předsedu vlády Petra Nečase. V tuto chvíli se nedá nic víc dělat,“ dodal předseda SKIP Vít Richter.

Internetové připojení knihoven původně zajišťovalo ministerstvo vnitra. Projekt je tehdy stál 100 milionů ročně a ministerstvo jej tedy přenechalo resortu kultury, který hledal cesty, jak internetizaci zaplatit.