Recidivista málem zabil dítě

Psychopaticky formovaná osoba se znaky nezdrženlivosti, sobecká, emočně oploštělá a s chybějícím sociálním cítěním.
Tak vykreslili znalci ve svých posudcích osmkrát soudně trestaného recidivistu a 39 letého nezaměstnaného invalidního důchodce Roberta Honzíka ze Lhotky u Tachova.

Ten se od včerejška zpovídá u Okresního soudu v Tachově z toho, že vloni v červenci v Chodském Újezdě porazil svým autem malou dívenku, a od nehody ujel. Hrozí mu mnohaleté vězení za neposkytnutí pomoci a těžkou újmu na zdraví.

Honzík není od začátku 90. let držitelem řidičského oprávnění, soud mu v minulosti dokonce uložil zákaz řízení motorových vozidel.
„Slyšeli jsme tupý náraz, a viděli, jak na zemi leží malá holčička. Porazil ji zelený favorit. Řidič vystoupil z vozu, šel se na dítě podívat, a když viděl, že se nehýbá, sednul za volant a odjel,“ popsali svědci událost, ke které došlo 23. července 2007 zhruba hodinu a čtvrt po poledni v Chodském Újezdě.
Obětí nehody se stala pětiletá dívenka, která si hrála poblíž silnice. Honzíkův vůz vybočil z neznámého důvodu mimo silnici na travnatou plochu, tam ji nabral blatníkem, odhodil na zem a auto jí pak ještě přejelo příčně přes podbřišek.

Život děvčete visel na vlásku měsíc, než mohli specialisté z ARO sdělit rodičům, že jejich dítě přežije.
„Poškozená byla hospitalizována v kritickém stavu. Nemohla bez pomoci přístrojů sama dýchat, utrpěla zlomeniny obou stehenních kostí, klíční kosti, rozdrcení pánve, došlo u ní k odtržení močové trubice, k natržení jater a poranění ledviny, zhmoždění mozku, zánětu slinivky, a četným odřeninám a zmožděninám,“ popsali znalci z oboru zdravotnictví.

Bezmála rok po nehodě děvče ještě nemůže samo chodit, kvůli proleženinám z dlouhodobého pobytu na nemocničním lůžku jí na několika místech těla odumřely tkáně a musely být operativně nahrazeny kožními štěpy.

Obžalovaný Honzík se u soudu zajímal o zdravotní stav dívenky. „Jaká je její prognóza?,“ ptal se soudce Miroslava Vajganta. Ten však nevěděl, jak odpovědět. „To teď nelze říci, ale znalci předpokládají, že děvče bude mít trvalé následky. Minimálně bude špatně chodit,“ řekl soudce.
Nehoda sama o sobě byla strašlivou událostí. Ještě horší je ale důvod, proč k ní došlo.

„Noc před nehodou jsem si aplikoval pervitin, nespal jsem a než jsem dojel až do Chodského Újezda, třikrát jsem po cestě usnul,“ přiznal Honzík.
Pachatel sice u soudu tvrdil, že má z události výčitky, ale podle znalců hodnotí událost spíše stoicky. „Přemýšlí tak, že když spáchá trestný čin, tak potom přijde nějaký trest,“ napsali do posudku.

Zpochybnili také, že Honzík činu upřímně lituje. „Lítost nebyla u posuzované osoby zjištěna, protože prý se podobná věc může stát každému,“ četl soudce Vajgant ze spisu.

Lhostejnosti napovídá i Honzíkovo chování bezprostředně po nehodě. „Jezdili jsme autem v okolí Tachova, bratr si chtěl někde dát kafe. Večer snědl pár koblih, osprchoval se a šel spát, a chtěl se policii přihlásit až druhý den ráno,“ vypověděla v přípravném řízení jeho sestra.
Další svědek zase oznámil, že si Honzík po nehodě aplikoval drogu. „S nervama jsem byl úplně v pr…,“ netajil to ani sám Honzík.
Toxikologickým rozborem byly v těle obžalovaného zjištěny stopy po požití pervitinu, a také metabolit, který vzniká rozkladem heroinu.
Pachatele vnímá jeho okolí jako problémového člověka. Kdo může, ten se mu vyhne, neboť je impulsivní a vypjaté situace řeší agresí. V minulosti byl opakovaně trestaný za majetkovou trestnou činnost a podvody.

Kvůli nutným výslechům dalších svědků je soud odročen na příští měsíc.