VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rosničky z kluziště v Boru mají nový domov

Bor – Mokřad na sportovišti byl plný obojživelníků, ochránci naplánovali jejich transfer do dvou nových tůní.

5.9.2012
SDÍLEJ:

Rosničky z kluziště v Boru mají nový domovFoto: Archiv DESOP

Vegetací zarostlá a podmáčená plocha bývalého přírodního kluziště v Boru byla domovem několika druhů obojživelníků. Skokanů, čolka a rosničky. To se však místním sportovcům a správci rekonstruovaného sportoviště příliš nehodilo, a tak bylo nutné co nejšetrněji přesunout živočichy na vedlejší lokalitu. Aby se mohl mokřad bývalého kluziště zavézt, muselo být nejprve připraveno místo pro obojživelníky. Tím se staly dvě nově vybagrované tůně, které od loňska zarostly a mohly se tak stát novým útočištěm pro žáby a čolky.

Než se skokani zavrtali do bahna

Na první pohled jednoduchá záležitost, pochytat žáby a přenést je do tůní, se zkomplikovala. „Druhá část akce byla mnohem složitější, a tak pěkně jako nové tůně se rozhodně nepovedla," uvádí Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni, která se o přesun obojživelníků postarala. Ochránci zvířat počkali, až malé (letošní) žáby s větší částí dospělých čolků opustí svou rodnou tůň. „To vychází právě na konec měsíce srpna. Pak jsme vyrazili do Boru pochytat dospělé jedince, kteří se na lokalitě zdržují celoročně. To vše se muselo stihnout do doby, než se skokani zelení zavrtají do bahna a začnou zimovat. Bohužel, v husté vegetaci zarostlého kluziště plného drobných louží, okřehku a nejrůznějších schovávaček jsme neměli vůbec žádnou šanci žáby vysbírat," vysvětluje Makoň a poznamenává, že měl skupinu těch nejlepších chytačů žab ze spolkového dorostu.

Rosničky z kluziště v Boru mají nový domov

Jediné, co ale chytili těsně před zavezením tůně, bylo šest obrovských skokanů zelených, vylovených hasiči z uměle vytvořené čerpací jámy. „Mimo jiné, kluci, které jsem na transfer zcela úmyslně vzal pro jejich lovecké schopnosti a vášně, odchytili v rákosinách 18 malých rosniček zelených. To je asi tak jedna setina procenta z celkového počtu předpokládaných zvířat na lokalitě," popisuje dále ochránce. Odchytit se také podařilo jednoho malinkého čolka se skokanem hnědým. „Každopádně, čekat se zavezením kluziště se již nedalo, a tak i přes obrovské ztráty na dospělých žábách počítáme s tím, že část populace původních obojživelníků zůstala zachována na sousedních lokalitách a v nových tůních," míní Makoň.

Kluci v roli lovců žab

Podle ochránce zvířat měla akce i ekologicko-výchovný a vzdělávací aspekt. „Byla to totiž jedna z dalších, kdy jsem si ´vypůjčil´ a zapojil do projektu praktické ochrany živočichů i poměrně ´malé´ děti. Kluci, které jsem s sebou cíleně vzal, už s odchytem žab měli určité zkušenosti a důležitý byl i jejich zápal a nadšení pro věc."

Do akce se tak zapojil desetiletý Miloš Paisker se svým tátou ornitologem. Přesně věděl, co má dělat a vynikal i určitou samostatností, péčí o své věci, spolkové vybavení či zapojení se do samotné akce. „Podobně na tom byl i dvanáctiletý Roman Flom, který byl na podobné akci s námi úplně poprvé a příroda ho zas až tak moc nezajímá. I přesto, že má raději auta a počítač, se dokázal pohotově zapojit, rovněž byl hodně samostatný a ochotný pro finální výsledek skupiny oželet osobní pohodlí či potřeby," pochválil mladého pomocníka plzeňský ochránce. Třetím lovcem byl devítiletý Honza Pour s teoretickými i praktickými zkušenostmi s ochranou přírody.

Skupina ochránců zvířat spolu strávila téměř dva dny, kdy bylo potřeba dávat pozor nejen na sebe, ale i své věci a snažit se odvést co nejlepší výsledek. „Za celou tu dobu s kluky nebyl žádný zásadní problém a myslím, že jsme si to všichni navíc náležitě užili. O tom, že to klukům nebylo úplně jedno, jasně hovořily i jejich následné otázky a úvahy. Jsem zcela určitě přesvědčen, že právě tímto způsobem je třeba nasměrovat budoucí generaci a názorně ukazovat, jak věci fungují," uvažuje Makoň.

Odměnou pro mladé ochránce a lovce žab, jejich sourozence a kamarády byla ukázka odchytu a kroužkování dravců u Dobřan.

Plánovaný záchranný transfer obojživelníků na sportovním stadionu v Boru u Tachova řeší ochránci už od loňského září se starostou města Boru, Plzeňským krajským úřadem, OŽP a za Záchranou stanici živočichů v Plzni s herpetologem Ondřejem Hesem.

Ve spolupráci
s DESOP Plzeň

Autor: Antonín Hříbal

5.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Plané se uskutečnil multižánrový festival Vyletnění
17

FOTO: Vyletnění se neslo v duchu svateb

Ve Stříbře se uskutečnil druhý koncert kapel z partnerských měst
15

FOTO: Druhý koncert kapel z partnerských měst měl úspěch

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

A zase ten Bakoš. Tentokrát sestřelil Jihlavu

Plzeň – Viktoria Plzeň vyhrála 2:1 v Jihlavě gólem z 92. minuty.

Obrazem: Dobrovolní hasiči soutěžili ve Ctiboři

Ctiboř - Na fotbalovém hřišti obce Ctiboř se opět konal již tradiční Memoriál Františka Žejdla a Memoriál Ing. Josefa Dvořáka.

Chystají výstavu výpěstků

Sulislav – Malý sálek sulislavského pohostinství bude hostit nevšední výstavu. Jde o výstavu ovoce a zeleniny a k vidění bude 26. a 27. srpna. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení