V kině Slávia ve Stříbře promítnou v úterý večer pro veřejnost film Šmejdi. Jde o dokumentární film o praktikách na předváděcích akcích. Manipulace s lidmi, agrese a nátlak. Všechny tyto praktiky byly zachyceny skrytou kamerou. Možná se vám zdá, že se vás to netýká, ale předváděčka známé firmy se žlutým logem zavítala i k nám do Tachova. Narazili ale na člověka, který se nenechal uchlácholit penězi, ale připravil na Šmejdy pěknou boudu.

Provozovatel hotelu Olympic Zdeněk Otava umožnil jednomu bulvárnímu deníku instalovat v předváděcím salonku skryté kamery, ty následně zaznamenaly, jak se Šmejdi, ze společnosti se žlutým logem, snaží důchodcům vnutit různé produkty.

„Šmejdi přijeli na začátku srpna. Pronajal jsem jim salónek, kde se předváděčka odehrávala. Byl jsem ale v předstihu. Se štábem autorky dokumentárního filmu, Silvií Dymákovou a jednoho bulvárního deníku jsme v salónku nainstalovali kamery a odposlouchávací zařízení. Vše tak, aby nebylo nic poznat. Přestože Šmejdi nabízeli zajímavý peníze za dlouhodobou spolupráci, tak jsem to odmítl," popisuje provozovatel restaurace Olympic Zdeněk Otava a pokračuje: „Začali kolem deváté ráno a v jedenáct se situace začala vyhrocovat. To začali napadat prvního důchodce, který jim začal odporovat a řekl jim, že si myslí, že jsou to podvodníci. V tu chvíli my jsme museli začít jednat."

Odposlouchávací místnost byla obsazená kameramany, režisérkou, zvukaři. „Ve chvíli, kdy byla situace dost vyhrocená, mi štáb zavolal, že jdeme dovnitř," říká Otava.

Vše bylo zinscenované dá se říct na popud lidí z Tachova. „Za tu dobu, co provozuji tento hotel, jsme zde měli dvě předváděcí akce a po každé z nich se po Tachově začalo mezi seniory říkat, že je v Olympiku okradli. Podvody Šmejdů jakoby šly na naši adresu. My je přeci neokradli, ale lidé, co si zde salónek pronajali. Nechtěl jsem nést odpovědnost za Šmejdy."

Přišly výhrůžky a sledování. „Došlo i na osobní konfrontaci. I sousedé mi potvrdili, že kolem našeho domu parkují cizí auta. Přišly i výhrůžky na telefon. Tak jsem podal trestní oznámení, dále se tím zabývá policie," sděluje Otava.

Zkušenosti se šmejdy má i Marie Víderšperková ze Studánky: „Před pěti lety jsem pracovala v místním kulturním domě. Šmejdi se domluvili s tehdejším provozovatelem a já měla hostům roznést jídlo. Praktiky těchto předváděček jsem tehdy moc neznala. Nezdálo se mi, že by na hosty předváděčky útočili nebo byli hrubí. Jen mě udivilo, že přijely tři autobusy plný důchodců odněkud z jiného kraje, a že je vezou až k nám. To už vypovídalo samo za sebe. Utéct jim zkrátka nemohli. Nikdo z hostů předváděčky si ale nestěžovat na hrubé zacházení. Co bylo na celé akci zarážející, byly průpisové smlouvy na cosi, které u nás na sále zapomněli. Přijeli si pro ně až za několik dní. Přečíst jste si mohli bydliště, rodná čísla, čísla občanek, všechno. Zkrátka všechny osobní údaje."