Tam studenti v doprovodu profesorky Jitky Soukupové předváděli dětem z Abú Dabí fyzikální pokusy.

O jejich úspěchu, kdy se stali jednou z pěti škol z celého světa, která získala pohár za projekt, jsme informovali ve čtvrtečním vydání. Dnes přinášíme rozhovor o pobytu v arabské zemi, o zážitcích a pocitech, které si studenti přivezli.

Paní profesorko, co přesně bylo cílem cesty vašich studentů do Abú Dabí?

Soukupová: Byla to účast na Expo Science International, což je akce pořádaná organizací Milset. to je celosvětová organizace podporující vědu a techniku pro mládež. V Abú Dabí se jednalo o přehlídku studentských prací z fyziky, chemie a biologie, byla zastoupena také matematika, počítače, psychologie. Bylo to vlastně vyvrcholení letošního ročníku, kdy se ve stáncích, kterých bylo 300, prezentovaly nejzajímavější projekty z celého světa. Stříbrské gymnázium se zúčastnilo fyzikální části.

Co vaší účasti předcházelo?

Soukupová: Zúčastnili jsme se už předchozích ročníků, takže jsme se prezentovali na Réunionu a v Koreji. Na základě toho nás Asociace malých debrujárů, která je členem Milsetu, vybrala. Z České republiky byly vybrány ještě školy z Frýdku-Místku, Petřvaldu a Hustopečí.

Popište projekt vaší školy…

Soukupová: Projekt se jmenoval Physics can be fun (Fyzika může být zábava). Měli jsme stánek plný pokusů, experimentů.

Sůva: Experimenty byly na rozložení tlaku, na hustotu látek, optické klamy.

Soukupová: Kdo přišel, mohl si pokusy za asistence studentů vyzkoušet

Máte představu, kolik lidí se u vašeho stánku vystřídalo?

Pomyjová: Během tří dnů tam bylo kolem padesáti tisíc lidí a hodně se jich zastavilo u nás.

Jak vypadal takový váš běžný den v místě přehlídky?

Osmiková: Otevřeno bylo tři dny od 9 do 18 hodin. V obsluze stánku jsme se střídali.

Pomyjová: Jeden den bylo otevřeno pouze pro ženy a děti, jinak pro všechny.

Který z pokusů návštěvníky asi nejvíce zaujal?

Sůva: Nejvíce je zaujalo baňkování, což je pokus na podtlak, kdy se sklenička přisaje k ruce člověka. pomůckou jsou v tomto případě sklenička a svíčka.

Jak na vás zapůsobili tamní lidé?

Pomyjová: Tamní lidé jsou zajímaví. Je to jiná mentalita, ale jsou hrozně ochotní, nic pro ně není problém.

Byla to pro vás pro všechny první taková zahraniční zkušenost?

Pomyjová: Já už jsem se zúčastnila minulé přehlídky v Koreji.

Co děti v Emirátech, jak reagovaly na vaše pokusy?

Pomyjová: Tamní děti to zaujalo, spoustu věcí dokázaly vysvětlit, pochopit. Loni v Koreji ale bylo vidět, že tam děti jsou někde jinde, než my.

Soukupová: Tam berou vzdělání úplně jinak, je to pro ně velká prestiž.

Jakým způsobem jste trávili chvíle volna?

Bártová: V době volna jsme cestovali, koupali se, prohlížely si památky.

Co vás nejvíce zaujalo?

Osmiková: Nejzajímavější byla moderní architektura, mrakodrapy. Zajímavý byl výlet do pouště.

Bártová: Nasedli jsme do džípů pro šest lidí, řidič s námi jel pouští, dunami, auto skákalo nahoru dolů, doprava doleva, dali jsme si několik hlaviček.

Osmiková: A nechybělo pohoštění v poušti.

Co jste měli dobrého?

Všichni: Rýži s masem, zeleninou, kuřecí maso, rybu, mleté hovězí, arabský chléb. Ochutnali jsme také velbloudí maso a velbloudí mléko. Na závěrečném večeru jsme také ochutnali čokoládu s velbloudím mlékem, ale je hrozná. Mléko bylo hodně špatné, má projímavé účinky.

Jakou zajímavost jste ještě v Abú Dabí poznali?

Všichni: Byli jsme v mešitě hlavního šejka, navštívili jsme Emirates Palace, což je nejluxusnější hotel v Abú Dabí. Tam jsme si dali kávu, která stála v přepočtu 250 korun. Platili jsme si ji ze svého.

Na co budete nejvíce vzpomínat? Jak byste pobyt zhodnotili?

Bártová: Bylo to úžasné – nejvíce budu vzpomínat na to, jak jsme šli do mešity a jak tam byli všichni zahalení, museli jsme se podle tamních pravidel také zahalit.

Pomyjová: Nezapomenu na nejrychlejší horskou dráhu na světě, to byl krušný zážitek. Celkově to bylo úžasné, je to pro mě další silný zážitek.

Osmiková: Já vzpomínám na tu poušť a na poslední tři dny, kdy jsme byli na hotelu, mohli chodit na pláž, opalovat se.

Sůva: Já asi nejvíce na mešitu, byl to nezapomenutelný zážitek.