Jana Hohlová

Janě Hohlové bylo ve čtvrtek šestnáct. Narodila se v plánské nemocnici 1. ledna 1993, pětadvacet minut před polednem. Pár dní po porodu ale musela malá Janička do pražské motolské nemocnice, kde ji čekala operace. Vše dopadlo dobře a z Jany je dnes slečna. Navštěvuje třetí ročník šestiletého studia na tachovském Gymnáziu. „Myslím, že se učím průměrně. Po gymnáziu bych chtěla jít na vysokou školu, ale ještě nevím, na jakou. Baví mě jazyky, učila jsem se třeba i japonštinu,“ řekla nám.

Kromě jazyků má ráda koně a tančí break dance. Na koně chodí do Tisové. Jako žákyně základní školy hrávala volejbal. Z jídel má nejraději řízky, nedokáže odolat sladkostem, ale jinak jí všechno.

Dvojčata Klejnových

František Klejna z Oldřichova je o tři minuty starší než jeho sestra Kristýna. Narodil se v Plzni, 54 minut po půlnoci, 1. ledna 2000. „Termín jsme měli 18. ledna, ale asi se dětem chtělo na svět dřív. Do nemocnice jsem si šla lehnout už 27. prosince,“ vzpomíná maminka Marcela Klejnová.

Za to, že dvojčata byla první krajská miminka v roce 2000, dostali Klejnovi od města Tachova památeční dukáty. Nejtěžší však podle maminky bylo zvládnout zájem médií a úřadů.

Dnes chodí obě děti do třetí třídy Základní školy Hornická v Tachově. Nesedí spolu v jedné lavici. Františka baví matematika, Kristýnku angličtina. Ve volném čase se chlapec věnuje hokeji. „Hraji už od čtyř let a jednou bych se chtěl hokeji věnovat profesionálně,“ řekl nám. Kristýnka ráda tančí, maluje a cvičí aerobic. „Chtěla jsem být veterinářkou, ale teď bych spíše chtěla být učitelkou,“ plánuje si budoucnost.

Obě děti podle maminky baví také počítač, o který se také nejčastěji hádají. A strašně nerady prý po sobě uklízejí. V Oldřichově se starají o kočky, andulku a jezevčíka Bublu. K jídlu mají nejraději zapečené brambory se sýrem.

Eliška Kováčová

Na svět přišla v Plzni na Slovanech dvacet minut po půlnoci 1. ledna 2007. „Narodila se dřív, termín jsme měli až v únoru. Na sál jsem šla 31. prosince v deset večer, Eliška se narodila císařským řezem,“ vyprávěla nám maminka, šestadvacetiletá Marcela Kováčová z Halže.

Eliška má o osmnáct měsíců staršího bratra Péťu a obě děti jsou podle tatínka Petra naštěstí zdravé jako řípy. „Nejradši asi zlobí,“ smějí se oba rodiče.

„Ale jinak Eliška ráda tancuje, zpívá a kouká se na pohádky. Chodit začala v jedenácti měsících. K jídlu sní všechno, vybíravá není,“ řekla nám maminka. A nejraději, jak nám sama řekla, papá tatínkovi z talíře. Z hraček si nejčastěji hraje s autíčky a panenkami. „A mám podkolenky,“ pochlubila se při naší návštěvě.