Původně úřadovna a obydlí faráře bude sloužit ke vzdělávání mladých lidí a jako zázemí k poznávacím výletům do okolí. Novou podobu získává budova fary v Michalových Horách jednak rekonstrukcí objektu ale zejména ve způsobu využití. Liga lesní moudrosti, která faru už čtvrtým rokem vlastní, chce vybudovat v prostorách fary společenské centrum. V Michalových Horách se tak budou setkávat nejen oddíly dětí a mládeže, ale i školní kolektivy a rodiny s dětmi. Liga pro ně připraví programy na poznávání starých technologií, okolní přírody i malebnosti indiánského táboření.

Nový vlastník objekt získal za 340 tisíc korun a v letech 2005 až 2009 investoval 2,6 milionu převážně z dotačních prostředků. „Jelikož jsme v okolí sháněli nějakou nemovitost, oslovili jsme biskupa Františka Radkovského se žádostí o její prodej. Pan biskup nás přijal, vyjádřil podporu našim aktivitám,“ uvedl místonáčelník Ligy lesní moudrosti Aleš Sedláček. Faru totiž před šesti lety začalo Plzeňské biskupství nabízet k prodeji.

Opravy zajišťují dobrovolníci i odborníci

Fara má v současné době kompletně novou střechu, kolem jsou položeny drenáže a nový dřevěný plot. Uvnitř pracovníci vykopali podlahy, vybrali stropní zásypy a vybourali jednu nosnou zeď, kterou nahradili překladem z trámového roštu. V propojené místnosti je betonový základ podlahy a je zprovozněna pro setkávání, je vytápěna a má zaizolovaný strop. „Na činnosti se podílelo třicet dobrovolníků. U odborných prací, které souvisí například se statikou objektu, terénními úpravami a podobně, se jednalo o dodávky nebo spolupráci profesionálů a dobrovolníků,“ vysvětlil Sedláček.

Spolupracují s místními obyvateli

Liga se při rekonstrukci snaží chovat k objektu citlivě a využívá kvalitní technologie. Při obnově budovy sahá k historicky používaným materiálům. „Fara sice není kulturní památka, nicméně malebnost tohoto místa je pro nás důležitá. Respektujeme ráz objektu a hledáme inspiraci i u okolních staveb ze stejného období,“ doplnila Kateřina Faůová, náčelnice Ligy a stavební inženýrka, která má projekt na starosti po technické stránce.

Liga při obnovování fary spolupracuje s místním Sdružením Michalovy Hory, které obnovuje stezku ke kostelu. Ta se probudila ze zarostlé džungle hned vedle fary. „Na této ztezce společně rekonstruujeme sochu svatého Josefa, která byla poničena a zcizena. Zde spolupracujeme s odborníky na restaurování z vysoké školy v Litomyšli,“ pochvaluje si spolupráci Sedláček s poukázáním na vzájemnou výpomoc. „Určitě bych chtěl zmínit výbornou spolupráci se stavebním odborem v Plané, s Lesní správou Přimda, odborem životního prostředí v Tachově, povodím Vltavy, zemědělskou agenturou v Tachově a Plánskými lesy. Ve všech těchto institucích jsme narazili na lidi, kteří nám fandí a snaží se pomáhat.“ Chodová Planá plánuje opravu rozpadlé zdi kostela. Sdružení Michalovy Hory má plány na opravu a budoucí využití kostela. „Zatím se v něm alepoň občas setkáváme s místními obyvateli a přátelským farářem Šaškem z Plané, který slouží bohoslužby nebo spíše přátelská setkání při výzmaných svátcích,“ objasnil místonáčelník ligy a vyjádřil své pocity: „Jsou to milé chvíle, kdy za mrazivého dne s pohárkem teplého nápoje v ruce zpíváte písně ze zpěvníku, které ani neznáte, v kostele, který, byl kdysi chloubou vesnice. Jenže to se všechno může změnit. Dokud budou takoví nadšení lidé v Michalových Horách jako je Josef Ansl, František Marek nebo hospodský Libor Hariň, je tato šance značná.“

Plný provoz za tři roky

Kompletní dokončení prací, vybavení a plný provoz fary je podle slov Sedláčka plánován od roku 2013. I to ale závisí na úspěšnosti shánění financí ze strany Ligy lesní moudrosti.

Jejím programem je výchova člověka v přírodě. Pro naplňování svého poslání pořádá organizace každoročně tábory a víkendové pobytové akce na Caltově v údolí Kosího potoka, kde postupně zakoupila pozemky, o které se stará. V krajině tak ožil sad původních ovocných odrůd, dobrovolníci vysadili stovky remízkových stromů a keřů. Se souhlasem orgánů ochrany přírody a správy povodí provedli i zpevnění břehu tradičním způsobem – zápletovným plůtkem. Díky pravidelnému sekání a odklízení travní hmoty louky postupně druhově bohatnou a soliterní stromy poskytují oázy stínu i v parných dnech.

Kde se vzala Liga lesní moudrosti
Liga lesní moudrosti není křesťanské sdružení. Ernest Thompson Seton, malíř, spisovatel a přírodovědec, který založil tuto organnizaci na počátku 20. století v USA, odkud se rozšířila do mnoha zemí na světě a z níž se inspiroval i dnes daleko populárnější skauting, hledal duchovní přesah v tradici přírodních národů, v jeho případě severoamerických indiánů. Vyrůstal v silně založené náboženské rodině, příslušící k presbiteriánské církvi. Jeho rodina praktikovala skoro až fanatický přístup, který spočíval ve velmi tvrdé výchově a kontinuálním modlení. Narození samo bylo považováno za prvotní hřích, modlitby jako možnost z jeho vykoupení. To se Ernestovi nelíbilo, hledal nějakou pozitivnější cestu duchovního rozvoje. Woodcraft tedy není jistě náboženstvím, je to spíše životní filozofií, která nás ovlivnila taková hnutí jako jsou tramping, skauting i v podstatě většinu organizací, které pracují dnes s dětmi a mládeží. V Lize jsou samozřejmě i křesťané, stejně tak jako lidé, kteří se zajímají o budhismus, hinduismus i další směry.