Když jsem se dnes podívala do kalendáře, tak jsem zjistila, že mi už zbývají jen necelé tři týdny a můj pobyt v Moskvě se zakončí. Ale naštěstí jsem ještě zde, a tak jsem měla v minulém týdnu možnost se zde zúčastnit největšího místního svátku „Dne vítězství“. Tento den připadá na 9. května, a jak už je patrné z názvu, tak se slaví vítězství v 2. světové válce, kterou ale většinou Rusové nenazvou jinak než Velkou vlasteneckou válkou. Pro místní je to nejdůležitější svátek v roce a prožívají ho tu mnohem více než Vánoce nebo Nový rok. Navíc v letošním roce se jedná o 65. výročí, takže oslavám byla věnována ještě větší pozornost než obvykle. A o co se vlastně jedná? Na Den vítězství se vzdává pocta padlým ve válce a stejně tak, samozřejmě, dosud žijícím veteránům. A vzhledem k tomu, že v Rusku v podstatě nenajdete rodinu, ve které by během války nikdo nepadl, tak je pochopitelné, že všichni chtějí uctít památku padlých. To však neznamená, že dosud žijící veteráni by byli opomíjeni. Právě naopak, v tento den jsou všichni veteráni shromážděni na Rudém náměstí, kde spolu s nimi vládní představitelé pozorují slavnostní vojenskou přehlídku. Tuhle část oslav bohužel mohou obyčejní lidé vidět pouze v televizi, protože vstup na Rudé náměstí je uzavřen.

Na vlastní oči však můžete, jako prostý občan, vidět naprosto ohromující přehlídku vojenské techniky, která projíždí městem od Tverské ulice až na Rudé náměstí. Musím přiznat, že ve vojenské technice se opravdu příliš nevyznám, ale když kolem mě projížděly obrovské rakety, tak jsem opravdu neměla slov. Stejně tak mě ohromila vzdušná část přehlídky. Migy prolétaly tak nízko, že měl člověk skoro potřebu se sehnout a vše potom završilo, když letadla vytvořila číslo „65“. Celá tahle část, od pozemní přehlídky až po leteckou, se pečlivě připravuje několik měsíců dopředu a v minulém měsíci proběhlo hned několik zkoušek nanečisto, které jsme si také byli prohlédnout, protože o časech zkoušek informují ve zprávách. Ale ne o každé zkoušce člověk ví a mně se dokonce minulý týden stalo, že když jsem šla ráno do školy a tak mi téměř nad hlavou proletělo několik stíhaček a až ve škole mi spolužáci objasnili, že to byla další zkouška na jejich „velký den“.

Ale vraťme se opět k samotným oslavám. Během dne se po ulicích procházejí veteráni, kteří na sobě mají sváteční uniformy a většinou také spoustu medailí. Lidé k nim přicházejí a dávají jim květiny jako poděkování. Celý den jsou organizované koncerty v různých částech města. Musím ale říci, že všude je tolik lidí, že vás až přejde chuť se neustále někde mačkat ve frontě. Tohoto dne také využívá spousta lidí k různým demonstracím nebo prostě k tomu, aby druhým ukázali svůj názor. Například my jsme viděli postarší paní, která na sobě měla transparenty s hesly typu: „Všichni vojáci NATO zmizte ze světa“, k tomu ještě zpívala písně o Stalinovi a nakonec vše zakončila básničkou nazvanou „Pár slov o skutečné současné ruské demokracii“.
Celé oslavy jsou večer zakončeny velkolepým ohňostrojem. V letošním roce byl ohňostroj od deseti hodin a trval patnáct minut. V samotné Moskvě jsou tři ohňostroje. Asi největší je na Rudém náměstí, kde ho doprovází i hudba, ale o nic horší rozhodně nebyl ani ten, který byl nedaleko naší univerzity na Vorobjovych gorach. Nedokážu vůbec odhadnout, kolik lidí se tam shromáždilo, aby se podívali, ale věřte, že jich bylo opravdu hodně. A i když musím přiznat, že po celém dnu ve věčných zácpách a frontách jsem už měla lidí dost, tak tady mě atmosféra naprosto pohltila. Lidé měli ruské vlajky, křičeli „Hurá“ a někteří dokonce zpívali hymnu.

Tak tohle byl můj „Den vítězství“ z pohledu cizince, ale jak ho prožívají samotní Rusové? Na to jsme se ptali našeho ruského kamaráda. Podle jeho slov je tu tento den rodinným svátkem – během dne se sejde rodina a pak doma společně sledují záznam oslav v televizi nebo se jdou přímo podívat do města. Hlavní je, že je rodina pohromadě. Večer všichni sledují ohňostroj a pak téměř všichni vyrážejí na ulici, kde se už začíná opravdu „slavit“. A jak všichni dobře víme, tak Rusové umějí slavit opravdu velkolepě. Zajímavé ale je, že po celý den je zakázáno prodávat alkohol, i když neoficiálně vám ho skoro všude prodají, takže oslavám nic nebrání.

Lucie Vinterová