Když jsme pobývali s Jeanem v Las Vegas, vyrazili jsme za jeho sestrou. Ta sem přijela i s manželem ze San Diega z Kalifornie. Navštívili jsme je v hotelu Caesars Palace, jenž je ve stylu Atlantidy plný řeckých bohů, kteří zde ožívají. Vysvětlili nám, jak můžeme hrát. Přeci jen v LV by byl hřích to nezkusit. No, já se raději ze začátku koukala. Pokud v kasínech hrajete, tak máte nápoje zdarma. Samozřejmě musíte dát nějaké dýško, jinak obsluha nepřijde zpět.

Dýško bylo většinou jeden dolar, ale záleží na vás. V kasínech se hlavně neunavíte díky kyslíku, který je vpouštěn do hracích místností. Mají to všechno dobře promyšlené. Večer přiletěla Sonia z Los Angeles. Byli jsme konečně v plné sestavě. První večer jsme strávili klidně a spíše jsme procházeli kasína. Celodenní procházení po Vegas nám s Jeanem dalo zabrat, takže jsme šli spát celkem brzy, asi kolem 4 hodiny ráno. V LV je to opravdu brzy. Páteční ráno bylo nádherně. Rušný život Vegas nás nenechal dlouho spát.

Vstávali jsme po pár hodinách spánku. Jean vyrazil za svou sestrou a my jsme se Soniou vyrazily na dámskou prohlídku Vegas. Jelikož Sonia přiletěla večer, tak viděla akorát noční Strip, proto jsme vše pořádně prošly ve dne. Las Vegas je opravdu rušné město, ve kterém se člověk nikdy nenudí a pořád je co objevovat.

Nezbývalo, než si užít nádherného dne, projít co nejvíce hotelů a objevovat, co vše ukrývají uvnitř. Byl opravdu teplý den. Se Soniou jsme zavítaly do jednoho baru, kde nám namixovali ledovou tříšť. Samozřejmě jsme si do toho nechaly namixovat alkohol, Vegas… Mám takový pocit, že jsem si objednala pinacoladu, kterou mi stejně vypila Sonia, protože jí můj koktejl chutnal více.

Konečně vyhrávám

Odpoledne jsme si dali sraz s Jeanem, jeho sestrou, jejím manželem. Autem jsme společně vyrazili do Downtown Las Vegas, což je centrum. Po cestě jsme minuli svatební kapli. Nikdo se tam zrovna nebral. Ale v jednom hotelu jsme potkali nevěstu a ženicha. V centru jsme si prohlédli místní promenádu s casiny, bary. Vyhrála jsem svoji první výhru na automatu, štěstí začátečníka, asi pět dolarů. Taky mi v jednom kasínu dali suvenýr - hrací karty. To byla asi první a poslední věc, kterou jsem nemusela platit. K večeru jsme s Jeanem a Soniou vyrazili do hotelu a připravili jsme se na další noc ve Vegas.

Šárka Spurná