Už několik let zde existuje Genový sad krajových ovocných odrůd. Jeho základy začaly vznikat již před třinácti lety. Nápad na jeho založení se zrodil v hlavách Václava Kadlece a Pavla Šrámka. Oba pracují na odboru životního prostředí tachovského městského úřadu. O tento sad pečují oba nadšenci za pomoci tachovských ochránců přírody. V březnu vzniklo občanské sdružení, které se bude o něj nadále starat.
Kdy byl založen tento sad?
Ten vznikl před pěti lety z iniciativy několika nadšenců za finančního přispění Agentury ochrany přírody a Plzeňského kraje.
Co je jeho cílem?
Chceme v tomto sadu zachránit krajové odrůdy ovocných stromů. Mnoho z nich je díky svému přizpůsobení zdejšímu klimatu a podmínkám jedinečných. Vyskytují se pouze na malém území.
Jaké druhy stromů jsou v tomto sadu?
Nyní je v sadu téměř šest set stromů jabloní, hrušní, třešní, slivoní a ořešáků.
Kde všude probíhal sběr roubů?
S jejich sběry jsme začali už před třinácti lety. Jezdili jsme tehdy po celém Tachovsku. Někdy to byly náhodné cesty při různých příležitostech. Některé exempláře pocházejí také z Chebska. Sběr ale ještě nekončí, stále hledáme nové vzorky, pokud nám to čas a okolnosti dovolí.
Práce na údržbě sadu je jistě náročná. Kdo se o něj tedy stará?
Navázali jsme velice dobrou spolupráci s tachovskými ochránci přírody. Ti nám vždy velice ochotně pomáhali. Stromky je nutno řádně ošetřovat, kosit trávu, udržovat oplocení. V březnu jsme založili občanské sdružení Genové sady Tachovska, které by se mělo o tento sad do budoucna starat. Jedním z jeho členů je také tachovská organizace ochránců přírody. My ale chceme přijmout i nové členy z řad veřejnosti, kteří by chtěli s pracemi v tomto sadu pomoci. Odměnou může být členům poskytnutí roubů právě z tohoto sadu.
Jak jsou využívány stromky z tohoto sadu?
Jsou vysazovány například při pozemkových úpravách, nebo tvorbě biokoridorů. Několik stromků už roste v ve Stříbře, ve zdejších Minoritských zahradách. Sázejí se také okolo polních cest, kde pak slouží jako doplněk potravy různých živočichů a hmyzu. Tyto stromy mohou ve volné přírodě mnohdy oživit krajinu. Mohou rozbít monolit velkých polí, přivábit ptactvo, které se odvděčí hubením škůdců.