Několik dní u moře na druhém konci světa a pak měsíce splácení. K takovému závazku se rozhodne řada lidí, kteří místo spoření raději stráví dovolenou na dluh. Odborníci to však často považují za ukvapené rozhodnutí. „Tuto formu zahraničního pobytu bych lidem příliš nedoporučoval. Úvěr by měl sloužit především k nákupu důležitějších věcí do domácnosti nebo třeba k pořízení vozidla,“ uvedl pojišťovací poradce Martin Stránský. „ Navíc pak může dojít k tomu, že rodina bude muset nevyhnutelně něco pořídit a už mají úvěry dva,“ dodal. Toto nepřímo potvrzuje Zdeněk Černý z tachovské cestovní agentury. „S nákupem dovolené na splátky se moc nesetkávám. Je sice možné, že si někdo na dovolenou půjčí od splátkové společnosti, já ale tyto služby sám neposkytuji,“ řekl k věci Černý. „Ani u naší cestovní kanceláře není počet klientů, kteří by si kupovali zájezdy na dluh nijak vysoký. Jejich počet počet je za poslední dobu zhruba stejný, spíše stagnuje. Ročně se jedná pouze o stovky případů,“ řekl Tomáš Brejcha, tiskový mluvčí největší tuzemské cestovní kanceláře Čedok. Finanční poradkyně Jitka Štorkupová také ve své praxi nemá mnoho případů, kdy by si lidé půjčovali na zahraniční zájezd. „Klienti, kteří si chtějí pořídit půjčku nám většinou neřeknou,pokud to není hypotéka, na co ji chtějí použít. Jen ve výjimečných případech se svěří, že ji chtějí na dovolenou,“ uvedla Štorkupová. A jakou částku jsou lidé ochotni za svojí zahraniční dovolenou utratit? „Tato suma je velice různá. Je těžké to zprůměrovat. Většinou je to okolo čtařiceti až padesáti tisíc korun, když cestuje celá rodina,“ dodal na závěr Tomáš Brejcha.