VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dravci dostali na Tachovsku batůžky, nyní jsou v Africe

Tachovsko – Cestovatelské příběhy dravců z Tachovska sleduje nyní několik ornitologů z celé republiky. Luňáky červené a luňáky hnědé takříkajíc osedlali jakýmisi batůžky, které ukrývají vysílačky. Pomocí nich mohou odborníci poměrně přesně pozorovat, kudy ptáci letěli do teplých krajin a kde dnes zimují.

19.1.2017
SDÍLEJ:

Luňák červený, mládě na hnízdě.Foto: DES OP

V principu jde o podobný projekt sledování opeřenců, jakým byla v devadesátých letech Africká odysea, kdy se proslavily příběhy putování čápů černých Oskara, Kristýny, Zuzany a dalších.

Ti současní opeřenci, kteří právě teď zimují i v Africe, byli okroužkováni u nás na Tachovsku. U obce Doly v roce 2015 označili ornitologové dva luňáky červené kroužky a na záda jim připevnili vysílačky. Rok poté, tedy loni, dostali vysílačky dva luňáci hnědí, aby byly k dispozici informace od obou druhů luňáků. Nic není ale tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Do projektu se zapojili věhlasní odborníci i místní ornitologové. Právě ti totiž nejlépe vědí, kde takoví dravci konkrétně hnízdí. Místních poměrů a hnízdišť znalí jsou Václav Pinta a Karel Machač. Díky jejich tipům mohlo být na Tachovsku předloni okroužkováno na jedenácti hnízdech 29 mláďat luňáků červených.

Zmiňovaní opeřenci s vysílačkami jsou středem zájmu odborníků, telekomunikační zařízení jim totiž poskytuje vzácná data o pohybu jednotlivých dravců. Můžeme tak vědět, kde se v daný čas opeřenec pohybuje. Například u Bernartic okroužkovaní dva luňáci hnědí jsou nyní v Africe. Jeden se koncem minulého roku pohyboval přes Burkinu Faso do Ghany. Druhý si vybral západ Afriky a letěl přes Senegal do Gambie.

NĚKTEŘÍ NEDOLETÍ

Ne všechna mláďata opatřená vysílačkami mají ale takové štěstí, aby se dožila odletu na zimoviště. Jeden z dravců okroužkovaných u obce Doly na Tachovsku skončil nešťastně u Neblažova. Uhynul totiž po úrazu elektrickým proudem na sloupu vysokého napětí. Ornitologové to zjistili podle dat z vysílačky, která se hlásila několik dní z jednoho místa. Právě, aby nedocházelo k takovým poranění dravců, byly loni na tyto nebezpečné sloupy instalovány speciální chrániče.

Ale zpět k cestovatelům do zimovišť. Druhému luňáku z hnízda u Dolů se nyní daří dobře. Koncem minulého roku se podle dat z vysílačky pohyboval na francouzské straně Pyrenejí. „Ještě jako mladý pták odlétl do Afriky, pak se vrátil zpět. Motal se kolem Tachovska, zalétl do Německa, pobyl na Šumavě a zase se vrátil do Německa. Nyní je na jihu," popisuje ornitolog Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů, který na Tachovsko jezdí kroužkovat různé druhy nejen dravců.

S KROUŽKEM NA NOZE VE ŠPANĚLSKU

Ornitologové před dvěma lety také okroužkovali luňáky červené hnízdící mezi Brodem nad Tichou a Kočovem. I zde jde o hnízdo nalezené ornitologem Václavem Pintou z Bernartic. Jeden z dravců, které kroužkoval Karel Makoň, připravil nedávno pěkné překvapení. Byl totiž 5. ledna pozorován ve Španělsku v Toledu v místě zvaném Mazarambroz. Od místa kroužkování u Kočova do místa pozorování je to vzdušnou čarou 1734 kilometrů. „Pravděpodobně šlo o pozorování na krmelištích supů, kde se také přiživují luňáci, kteří jsou vlastně mrchožrouty," vysvětlil Makoň s tím, že v tomto případě jde o dravce bez vysílačky. Pozorovatel totiž na dálku odečetl údaj z kroužku, který poskytuje data o kroužkování. Jde o odečítací barevné kroužky. „Je to velice dobrá metoda, kdy pták má na noze plastový kroužek s písmeny, které jdou odečíst na dálku pomocí dalekohledu nebo pomocí teleobjektivu fotoaparátu. Opeřence tedy pozorovatel nemusí stresovat chytáním do sítí."

TAŽNÍ DRAVCI, NĚKTEŘÍ ZŮSTÁVAJÍ

Luňáci jsou tažní ptáci a tak zimují na jihu. Proti všem poučkám je ale občas můžeme vidět i v zimě také u nás. „Moták pochop lítá na zimu do Afriky, také moták lužní, ale moták pilich u nás zůstává a i sem k nám přilétají zimovat pilichové ze severu," popsal Karel Makoň. „Luňák červený je poměrně dobře poznat. Jde o velikého ptáka a ocas má do vidličky podobně jako vlaštovka," dodal ornitolog.

Zbývá než dodat, že projekt umísťování vysílaček za celou ČR koordinuje a řídí
Prof. MVDr. Ivan Literák, CSc., který zpracovává a posílá i data, ta jsou určena pouze odborníkům a celý sledovací projekt není plně veřejný.

Zajímavosti a rekordy z ptačí říše na Tachovsku

Luňák z Dolů pozorován v Itálii
Malé, jen dvoutýdenní mládě luňáka červeného, okroužkovali v roce 2014 ornitologové u obce Doly. Tehdy ještě ani netušili, že toto na jaře nelétavé kuře jim za necelého půl roku udělá radost. Luňák totiž přeletěl do Itálie a tam ho zachytila videokamera na krmelišti supů. Od svého rodného hnízda z Tachovska do Itálie urazil přibližně 780 kilometrů a objevil se zde po 148 dnech od doby, co mu byl kroužek na nohu nasazen. Přesné místo kontroly je v severní Itálii (Toskánsko, oblast Grosetto).

Rekordmani čápi mohou urazit na zimoviště a zpět až 20 tisíc kilometrůOrnitologové kroužkují také čápy a vždy je potěší takzvané zpětné hlášení, když někdo jimi označeného čápa objeví například na africkém kontinentě. A právě takové jedno hlášení došlo v minulosti až z Gambie. Putoval tam čáp okroužkovaný v Draženově na Domažlicku. Byl nalezen 282 dní po okroužkování a urazil cestu dlouhou 4777 kilometrů.

Pokud jde o překonanou vzdálenost, západočeský rekord drží mladý čáp označený dr. Stanislavem Benedou na hnízdě v Plané už 16. června roku 2002. Ten byl pozorován živý v lednu 2003 na zemědělské farmě v Jihoafrické republice. Plánský čáp tedy urazil úctyhodných 9323 kilometrů vzdušnou čarou od rodného hnízda. Čápi ale neletí přímo a skutečná uražená vzdálenost je mnohem delší – cesta na zimoviště a zpět tak může v součtu měřit více než 20 tisíc kilometrů.

Z Chodové Plané do IzraeleZprávu o tom, že mladý čáp z Chodové Plané doletěl do Izraele a byl tam pozorován, dostali v roce 2013 ornitologové. Po pozorování čápa ze Zadního Chodova v tureckém Uluabatu v roce 2012 je to další podobný případ posla jara z Tachovska. Podle zpětného hlášení a odečtu totiž tento čáp byl zastižen a kroužek odečten právě v Izraeli v oblasti Tel Yosef. Od místa kroužkování je to vzdušnou čarou rovných 2683 km.

Dráty s elektrickým proudem už nebudou zabíjet dravceS batůžkem na zádech vylétli opeření dravci z Dolů na Tachovsku. Ornitologové takto označili luňáky červené a dostali i satelitní přijímač s vysílačkou umožňující monitorovat jejich pohyb. Jaké bylo ale jejich překvapení, když jeden z vysílačů se několik dní hlásil z jednoho místa. Luňák, který ho nesl, totiž uhynul po úrazu elektrickým proudem na sloupu vysokého napětí. Stalo se tak roku 2015 jen několik týdnů po okroužkování a instalaci vysílačky. Právě, aby nedocházelo k poranění dravců, byly loni na nebezpečné sloupy instalovány speciální chrániče. Impulsem k tomu byla i zmíněná smrt jednoho z dravců.

Z vajíčka vyhozeného z hnízda se vylíhl čáp černýOrnitolog a duchovní otec kroužkování a sledování čápů černých František Pojer jednou přijel do Vysočan u Boru zkontrolovat hnízdo čápů černých. Jenže při kontrole našel vejce vyhozené z hnízda. Vejce opatrně vzal a po poradě s Karlem Makoněm bylo vejce převezeno do líhně Vlastimila Voráčka v Roupově. Stručně řečeno, v líhni dokázali neuvěřitelné. Mládě odchovali.
Aby se ale čáp naučil létat, bylo nutné ho dát k adopci. Pečlivě naplánovaná adopce mláděte proběhla na čapí hnízdo u Chrančovic. Následovala série několika kontrol úspěšnosti adopce. V tomto případě vše běželo podle plánu a mládě na hnízdě rostlo tak, jak mělo. Velkou radost měli ale ochránci zvířat, když jejich kolega doktor Pojer poslal zprávu o odečtení kroužku tohoto mláděte na zastávce při jeho cestě do teplých krajin. Podle informací z dopisu byl ptačí odchovanec viděn ve skupině devíti čápů černých, pozorovaných ornitologem Jiřím Neuderte v lokalitě u Sedlíkovic u Českých Budějovic. Také takové jsou ptačí příběhy jako čápa černého, který se z vyhozeného vejce u Vysočan vylíhl v umělé líhni, pak byl adoptován do hnízda na Plzni – severu a nakonec i zastižen v Sedlíkovicích na jihu ČR.

Autor: Antonín Hříbal

19.1.2017
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Černošín - Jaroslav Kobza většinu života zasvětil službou u dobrovolných hasičů. I díky tomu se může pochlubit hned několika zajímavými medailemi, jako například řádem svatého Floriána. Foto: Martina Sihelská
8

Jaroslav Kobza: Řád svatého Floriána i další ceny, to jsou krásné pocty

Vítězná sestava klubu Florbal Tachov modří.

Elévové vyhráli turnaj v Plzni

U rybníka v Čečkovicích se bude opravovat hráz

Čečkovice – Jeden z rybníků v Čečkovicích se brzy dočká proměny. Zástupci města Bor totiž mají v plánu místo, které těsně sousedí se silnicí, odbahnit a zlepšit i jeho stabilitu.

Víkendová fotbalová nabídka

Tachovsko - Kam o víkendu za fotbalem.

AUTOMIX.CZ

Až budete prodávat auto: 10 rad, jak snadno a rychle zvýšit jeho cenu

Chystáte se prodat svoje auto? Potom se jistě snažíte dostat za svůj vůz co možná nejvyšší finanční sumu. Samozřejmě, že o ceně auta rozhoduje zejména model, jeho rok výroby, počet najetých kilometrů a především technický stav, ovšem jsou tu i detaily, které mohou cenu vozu zvýšit.

Bezdružické náměstí ocenila porota

Bezdružice – Náměstí Kryštofa Haranta v Bezdružicích získalo Zvláštní uznání odborné poroty v putovní výstavě Má vlast cestami proměn 2016.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies