Za Dianou na Dianu se jmenovala exkurze do stejnojmenné lokality a z obce vyrazila skupina laiků, dětí i odborníků na čtyřkilometrovou trasu. Role průvodce se ujal zoolog Evžen Kůs ze ZOO Praha, který Dianu důvěrně zná a má k oblasti osobní vztah.
Přírodní rezervace Diana nad údolím Kateřinského potoka patří mezi nejstarší maloplošná zvláště chráněná území. Zřízena byla v roce 1933 na ochranu dochovaných pralesních porostů květnatých bučin, které představují jeden z nejhodnotnějších lesních porostů v Českém lese.
Jenže po řadu let v minulém století příroda v okolí Diany místy utrpěla necitlivou činností i větrnou smrští. „Je to právě čtyřicet let, co došlo k poměrně velikému zásahu do přírody v této oblasti, která je zvláštní jednotkou Českého lesa takzvaná Kateřinská kotlina. Lesáci to popisují jako Rozvadovsko-dianskou pánev," říká zoolog Kůs, který původně studoval botaniku. V letech studií ale přešel na zoologii, ale jak sám říká, botanika ho stále baví.
Regulace toku, kácení stromů a nevhodná činnost v okolí Kateřinského potoka je částečně patrná dodnes. „Jde o ukázku toho, jak lze maloplošné území nevhodnou činností zdevastovat, příroda zde dostala zabrat," pokračuje v líčení zoolog. Už na okraji rezervace je možné spatřit jírovce a lípy. „To jsou druhy naprosto nepůvodní. Dokonce jsou sázené jako stromořadí." V době zřízení rezervace to byla jedlová bučina. Jedle ale zcela vymizely.
Stromy staré i tři staletí
Přes ničící zásahy mohou v současné době návštěvníci rezervace vidět, jak prospívá. Některé stromy jsou zde i dvě stovky let staré. Nejstarší dosahují věku dokonce tří set let. „Ano rezervace se zvedá. Jsou zde bukové nálety, i starší buky, které postupně přirozeně odcházejí. Ty největší ale padly při větrné kalamitě v roce 1984, kdy je vítr vyvracel i s kořeny, což u buku není úplně běžné. To, co zde dnes vidíme je sice torzo, ale také ukázka krásné bučiny nížinného charakteru," vysvětluje dále Kůs a výklad zpestřuje příběhy navázané na činnost pohraniční stráže i domova důchodců, který byl v zámku Diana.
Právě u loveckého zámku, pojmenovaného podle řecké bohyně lovu, se exkurze na chvíli zastavila a přítomní si ho mohli prohlédnout alespoň zvenčí. První zmínka o zámečku je z roku 1742. Tou dobou zde sídlili páni z Kolowrat už několik desítek let. Zámek nechali postavit, údajně podle návrhu světově proslulého českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho. Za Druhé světové války byl zámek převeden na Německou říši, po válce navrácen zpět hraběti Jindřichu Kolowrat-Krakovskému a v 1948 opět zabaven. Před více než padesáti lety byl na Dianě zřízen domov důchodců. Dnes zdevastovaný zámek opět patří Kolowratům a prochází částečnou rekonstrukcí.
Zámek, důchodci a samota
Domov uprostřed přírody někteří návštěvníci obdivovali, tehdejším seniorům zde poskytoval klid a pohodu. „Kdo sem přijel, byl nadšený obzvláště, když svítilo sluníčko. Důchodci tady ale nebyli spokojení. Hašteřili se a sestry musely často udržovat kázeň. Byla to taková zapadlá varta," poukazuje právě na nepříznivý vliv samoty průvodce a vypráví příběh inženýra z plzeňské škodovky, který za války při náletu přišel o sluch. „Zároveň se z toho pomátl. Byl tady v domově a jednou či dvakrát do roka si umanul, že musí do práce a že pojede do Plzně. Sehnal si kolo, dojel na Kateřinu a tam dále pod Přimdu. V místě, kde zpomalovaly kamiony, se jednoho chytil a jednou takto dojel až do Plzně," vypráví Evžen Kůs úsměvnou historku a připojuje další. „Sestry u zámku měly okrasné záhonky s květinami. Chodila jim je ale okusovat srnka. Když jsme tu s otcem šli, tak matka představená povídá, abychom se šli podívat, co jim udělala. Pane hajný, zastřelte ji," rozesmívá přítomné průvodce.
Přijďte na ornitologickou vycházku
Sobotní vycházku do přírodní rezervace Diana a okolí připravila Správa CHKO Český les a KS Plzeň. Zájemci o přírodu se mohou těšit na mnoho dalších podobných akcí. Na Tachovsku to bude například Vítání ptačího zpěvu 18. května. Sraz je v Tachově v osm hodin a na ornitologickou vycházku se vyrazí od mostu přes Mži za sádkami rybářského svazu.