11. července

Poubes a spol. právě překročili hranice v Náchodě. Uhnízdili se v první hospodě a čekají až opadne bouřka, pak dorazí do Stránčic. Zítra v 11hodin Na Zátorce v Praze. Takže chlapci Vítejete DOMA!

10. července 18:15

Jsme před Varšavou. Zítra budeme ve Správčicích u Hradce Králové večer.

10. července 8:32

Jsme 90 km před Minskem. Slamák měl defekt přední gumy. Romanovi teče zadní tlumič. Motorky nám vydali v 18 hod Moskevského času včera. Ještě jsme jeli do 1 hodiny ráno 500km v dešti.

9. července 10:30

Zdravíme z Moskvy. Právě jsme dorazili pro motorky na nádraží a jsme nemile překvapeni. Vlak sice dorazil, ale vykládat ho budou pravděpodobně až zítra. Defender odjel hned ráno směrem k hranicim Běloruska a my opět budeme čekat. Tím se pravděpodobně naruší další itinerář.

7. července 03:16

Dle očekávání z toho nic nebylo. Sličná Ruska se do Slamáka zakoukala a on její city neopětoval. Takže ČR prohrává 0 : 1. Jsme v Moskvě v roli bezdomovců a čekáme.

5. července 20:39

Slamák si našel holku! Jmenuje se Máša a má 4 ňadra. Blbý je, že budeme muset asi tak na 5 minut s Romanem opustit kupé. Nezávidíme. Ať hájí čest ČR!

3.července 13:36

Noc proběhla v zaplyvaným hotýlku v horách. Těla vymrzlý na kost jsme ohřáli v báni. Spánek nás vrátil do hry a tak jsme ráno vylezli na horu a teď jsme u Bijska.

2. července

Po zajímavém dobrodružství opouští expedice Mongolia 2007 Mongolsko. Přidal se k nim další Polák a účastníci se setkali s německou výpravou. Informace o cestě zpět přineseme příští týden.

30. června

Realita Mongolska je neúprosná. Expedice přejíždí průsmyky v horách ve výšce 2700 metrů mad mořem. Řeky překonávají broděním po pás. Noc na sobotu strávili členové s domorodci a rozdali dárky. Sobota se nesla v duchu bloudění, špatné orientace a proraženého chladiče u Pavlova terénního vozu. Potíže ale nijak nezkalily oslavy svátku polského přítele. Společně s Pavlem slavili u řeky, s hudbou a vším, co k tomu patří. Tak dodatečně: „Všechno nejlepší, Pavle.“

29. června

Scenériemi Altaje se kochala výprava v úterý. V té době to do země obávaného Čingischána měla 320 kilometrů. I přes drobné bloudění nakonec účastníci přespali v horách. Ve výšce 1750 metrů nad mořem dost mrzli, ale Mongolsko je téměř na dosah. Ve čtvrtek v raních hodinách dosáhla Expedice Mongolia 2007 Mongolska, huráá. „Ztratili jsme se hned za hranicí. Cesty žádné. Cedule žádné. Orientace bídná. Jsme ve měste OLGIJ. Pavel stále s námi. Všichni O.K. Jedeme dál!“ tak zní zatím poslední zpráva. Další informace o cestách po Mongolsku přineseme příští týden.

27. června

“Stojíme ve výběžku Ruska, kousek od Mongolska, Číny a Kazachstánu. Vše OK,“ zněla zpráva v pondělní podvečer. Pavel, přítel z Polska, s teréním vozidlem UAZ pokračuje dál s výpravou. „Je z nás bezva skupina. Ahoj všem,“ byla zatím poslední slova.

27. června

Cestovatelé jsou už tak daleko, že časový odstup od našeho pásma je pět hodin. Slunce nad jejich hlavami vyšlo v neděli o pět hodin dříve než u nás. Do Mongolska má expedice ještě jeden tisíc kilometrů. Výpravu obtěžuje velké množství komárů. Po drobné opravě terénního vozu mohou pokračovat v cestě za dobrodružstvím.

25. června

V sobotu ráno dorazila expedice do Zezazpanu. To ještě teplota nepřesáhla 35 stupňů Celsia. Roman Florian ztratil zadní blatník a Martin Sláma si narazil ráfek. To den před tím bylo o dost hůře, když na slunci bylo 70 stupňů a Martin Sláma málem omdlel. Výprava odpočívala u Kazachů. Ti jim zdělili, že cestu nepřežijí. Sobotní odpoledne expedici zasáhla větrná smršť. To byli v Karagande a na hranice jim zbývalo 1000 km. Nikde žádné silnice, jen samé gruntovky. V sobotní podvečer byli všichni členové za Karagandou. To vše za bouře a lijáku. Ještě dva dny a budou na hranici s Ruskem. Poté, půjde–li vše dobře, dosáhnou za další dva dny hranic Mongolska. V neděli se najednou ochladilo o třicet stupňů. Výprava, která do včerejška omdlévala horkem se nyní potýká s prudkým ochlazením. Z Pavlodaru to do Ruska to je už jen 180 km. Neděle večer: Hurá je tu Rusko. Po 600 km přesunu přes Pavlador a čtyřhodinovém utrpení na kazašsko-ruských hranicích, tentokráte však bez úplatku, nocovali účastníci Expedice Mongolia 2007 10 km za hranicemi. Už na ruském území.

22. června

„Hlásíme se z kosmického střediska Bajkonur. Start rakety sice neuvidíme , ale i tak je to tu zajímavé. Je tu horko 40 °C. Naštěstí tu mají bazén a studené pivko. Večer razíme dál na východ. Před námi je ještě dlouhá cesta. Dnes byl odpočinek a kontrola strojů. Už jsme to potřebovali,“ dorazila ve čtvrtek zpráva z expedice. To ještě účastníci netušili, co se odehraje za několik okamžiků. Protože se pohybovali bez povolení po zakázaném městě, došlo odpoledne k zadržení členů expedice. Měli žízeň, smíšené pocity a nevěděli, kdy je pustí. „Zatím nás nepustili, sňali nám otisky prstů. Fotky z profilu - nepříjemný pocit. Náčelník nyní řeší, co s námi dál,“ byla zpráva z podvečerních hodin. Místní policisté výpravě sejmuli digitálně otisky dlaně i prstů, vyfotili portrét i profil, proběhl výslech a poté je vyvezli za město. Expedice Mongolia 2007 může pokračovat.

21. června

Další dny putování po Kazachstánu. V pondělí 18. června jel terénní vůz skvěle. Horší to bylo s jezdci na motorkách. Romanovi Floriánovi prasknul držák zobáku na motorce a Martin Pouba má opět problémy s podsedlovkou. Polský přítel s terénním autem UAZ jede dál s výpravou. Kvalita cest je velmi špatná. Ve středu 20. června dorazila Mongolia 2007 do Leninska. Počasí nezná v teplotách meze, a tak je 45 stupňů ve stínu. Zatím poslední zpráva zní: „Domorodci u Aralu se družili tak, že jsme zaveleli k ústupu. Slivku jsme zachránili pro sebe. Hurá asfalt.“

20. června

Minulý čtvrtek 14. června expedice dorazila do Volgogragu. Za řekou čekaly cestovatele mraky mušek, ale museli tam přespat. Další den dorazili do Kazachstánu a vše se jevilo bez potíží, ale teplota dosahovala 35 stupňů celsia. V této chvíli byla expedice už třetí časové pásmo od České republiky a další dvě ji čekala v této zemi. Míří směrem na Bajkonur. Sobota 16. června se neobešla bez dalších problémů. 350 kilometrů před Aktobe, uprostřed stepi, došlo k zničení ložiska zadního kola u terénního vozu. Jako by toho nebylo dost, navíc KTM Martina Pouby začíná škubat a projevují se drobné problémy s motorem. Žádné cesty, jen písek a step. V neděli 17. června je auto opraveno a expedice pokračuje dál offroad, nebo–li mimo cestu. Roman Florian utrhnul kufr na motorce a Martin Sláma ztratil sandál. Je nutno dodat, že s výpravou cestuje v této chvíli i polský přítel Pavel s terénním vozem UAZ. Jak pokračovala cesta přes Kazachstán do Leninsku přineseme zítra.

19. června

Před třinácti dny vyrazila expedice Mongolia na svoji pouť do dalekých východních zemí. Martin Bareš a Ivo Klásek v teréním voze, Martin Sláma a Martin Pouba na motorkách KTM, a z Tachova odjížděl Roman Florian na motocyklu BMW. Slavnostní odjezd se uskutečnil u ruského kulturního střediska v Praze. První etapa vedla k nádrži Rozkoš. V začátcích si jeden účastník roztrhnul nárt o rouru v trávě. Přesto pokračovali v cestě. 9. června prasknul rozvodový řemen u teréního vozu a expedice řešila co dál. Ve čtyři hodiny odpoledne ještě bylo auto nefunkční a nervozita stoupala. V neděli desátého června se auto po opravě a drobných potížích rozjelo. V pondělí 11. června projela expedice Ukrajinou. Počasí projevilo nepřízeň. Začalo pršet a padaly kroupy. Defender píchnul. To se Mongolia 2007 nacházela před Umanem. Cestu v úterý zakončili někteří účastníci koupáním v Dněpru, a to i za bouře. Večeře byla před Pavlogradem. Množství „bumážek“ a úplatek 400 rublů se staly zárukou vjezdu do Ruska. Ve středu teplota dosahovala už 38 stupňů Celsia. A vypadalo to, že bude hůř.

Zdroj: server x-treme.cz

„Cesta je cíl,“ řekl nám při odjezdu od redakce Tachovského deníku Roman Florián, člen expedice Mongolia 2007. Tři jezdci na motorkách a dva cestovatelé v terénním voze chtějí projet přes země bývalého východního bloku až do dalekého Mongolska. Cestou se mimo jiné také zastaví u jezera Bajkal. Martina Poubu, Ivo Kláska, Martina Bareše, Martina Slámu a tachovana Romana Floriána čeká cesta dlouhá více než dvacet tisíc kilometrů. Oficiálním startem expedice bylo včera odpoledne ruské kulturní středisko v Praze. Poslední přespání na českém území absolvovali motorkáři v Náchodě a dnešní den projede expedice přes Polsko. Roman Florián se chtěl původně vydat na kratší cestu do Albánie.

Pak ho ale zlákal Dálný východ. „Na cestu jsem se připravoval asi tak dva měsíce. Chvíli to trvá, než se vyřídí všechna potřebná víza a další dokumenty,“ řekl nám. Úvodní část cesty by neměla přinést problémy, za hranicemi Ruska však čeká velká neznámá. „V podstatě tam končí asfaltové silnice, pak už jsou jen uježděné cesty.“ Štěstím je, že jako doprovod cestuje s expedicí terénní vůz, který bude naložen kanystry na benzín a dalším potřebným vybavením a zázemím.

Za to, že se mohl na expedici vydat, vděčí tachovský motorkář rodině. „Musím poděkovat manželce Ivetě. Bez její podpory bych jet nemohl a jsem jí za to vděčný,“ svěřil se muž, který byl na motocyklu nejdál zatím v Maroku.