VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Filmy natáčel pod vodou i na hoře Sinaj

Tachov – /ROZHOVOR/ František Soukup točí převážně dokumentární krátké filmy. Svoji kameru bere téměř vždy sebou a svým divákům přináší už čtyři desítky let záběry z Tachovska i z dalekých krajin.

19.3.2012
SDÍLEJ:

HAPÁCI je název dokumentu o tachovských hledačích, který viděli diváci na Českém videosalonu v Tachově, a který postoupil do předvýběru celostátního kola. Na snímku autor filmu František Soukup přebírá diplom od předsedkyně poroty a režisérky Simony OktábFoto: DENÍK/Antonín Hříbal

Dvaasedmdesátiletý rodák z Volyně u Strakonic žije v Tachově od roku 1946. Profesí byl strojní technik a velikým koníčkem mu je krom filmu, potápění a dnes hlavně hledání čehokoli, co je ukryto pod zemí. Jeho filmy mohou diváci vidět při promítání v soutěžích, jako například Český videosalon, konaný minulou sobotu v Tachově. O začátcích filmu na Tachovsku a svých úspěších vyprávěl Deníku.

Pamatujete se ještě, kdy jste poprvé vzal do ruky kameru a natočil první záběr?

To bylo v Bulharsku v roce 1971, ale snímek nešel použít do filmů pro soutěž. Šlo tenkrát o rodinné záběry, o natáčení dětí u moře.

Co vás vedlo k tomuto prvnímu filmařskému kroku?

Jsem členem potápěčského klubu Alpha a tehdy jsme si v klubu řekli, že budeme natáčet a to dokonce i pod vodou. Měl jsem kameru Vinete3. Jenže nikomu se potom moc nechtělo točit a tak to zbylo na mě.

Byl to problém v té době sehnat kameru a dokonce s možností natáčet pod vodou?

Nemyslitelný. Dnes to mladí mnohdy nemohou pochopit, jaký to byl problém. Kameru jsme sice koupili u nás, ale box pro podvodní natáčení, ten byl ze Švýcarska. Dostali jsme se k němu přes kamarády a ministerstvo zemědělství. Objednali nám box na kameru jako náhradní díl k zemědělskému stroji. Box stál přes šest tisíc korun a to byly vlastně čtyři měsíční platy. Psal se rok 1974.

Tachovsko bylo v minulosti na výsluní amatérského filmu. Řekněte nám něco o začátcích.

Měli jsme ve firmě, kde jsem pracoval, brigádu socialistické práce a v ní jsme založili amatérský filmařský kroužek, který měl v popisu natáčení a promítání odborných filmů. V roce 1974 jsme za tuto činnost byli dokonce vyhodnoceni jako nejlepší klub v republice.

Byli jsme velmi aktivní. Tachovští amatérští filmaři Jan Prášek Petr Karban Rudolf Tomšů a Milan Kraft pocházeli právě z našeho klubu. Ostatní členové pomáhali nebo i hráli.

Váš první soutěžní film?

První film, který jsem dal do krajské soutěže, se jmenoval Korčula. Ten pak postoupil do celostátního kola a skončil na třetím místě. Tam jsem se teprve dozvěděl, že jsem vlastně natočil reportáž. Takové byly před mnoha lety začátky. S pospojováním jednotlivých záběrů filmu mi pomáhal Bohumil Chlad z Mariánských Lázní. Po 28 letech při setkání se mě zeptal, zda ještě točím a mám-li nějaký námět. Námět byl Vogatisburg a ten jsme společně natočili. Desetkrát jsem předělával scénář…

Promítala nějaký váš film i televize?

Ano. Dvě části jednoho hesla. Vznikal v roce 1977 a na podzim v Benátkách nad Jizerou získal na soutěži hlavní cenu. Rok na to ho promítala Československá televize.

Jsou i dnes na Tachovsku nadějní amatérští filmaři?

Na to kolik je tady videokamer a jak lidé, a hlavně mladí lidé, umí na počítači, tak amatérskému filmu se věnuje málo lidí. Možná se jen se svým dílem stydí vyjít na veřejnost.

Které snímky považujete za své nejlepší a kde všude se promítaly?

Jsou to tři potápěčské hrané filmy, Tragédie nejen vodníkova, Ama a Vyhnáni z ráje. Největší úspěch byl v Západním Berlíně, kde vodník získal na filmařské soutěži první cenu. Film Ama získal v Indianopolis hlavní cenu a ve Francii snímek Vyhnáni z ráje získal cenu za humor.

Něco ze statistiky. Prozraďte nám nějaké nej…

Nejdále od Tachova jsem točil ve Vladivostoku reportáž z potápěčské expedice. Nejvýše to bylo na hoře Sinai a podle ní pak nesla jméno reportáž. Nejdelší potápěčský film byl Expedice korál, 20 minut. Nejkratší snímek je tříminutový Cubaroid. Celkem jsem natočil 52 filmů na materiál super osm. Na video to je zatím 49 krátkých filmů.

Uvažoval jste někdy o tom, stát se profesionálem?

Ne, o tom jsem neuvažoval.

Vaše filmy jsou čistě autorskou prací nebo vám někdo pomáhá?

V těch starších dokumentech asi do roku 1990 mi komentáře četl Rudolf Tomšů a o zvuk se staral Milan Kraft. Nyní je velkou oporou Jaroslav Kubíček, který mi hodně pomáhá s počítačem. Bez něj bych nebyl schopen žádný film udělat. S komentářem mi pomáhá Marie Mertlová. Namlouvá je pak Robert Dvořák, Helena Mašátová a Josef Kožnar. Pomáhá mi také syn Roman, který občas vezme kameru a natočí pár záběrů.

Filmařina, i ta neprofesionální, je náročná na čas. Neměl jste s tím někdy problémy v rodině?

Když se střihaly klasické filmy, seděl jsem do dvou do rána, a pak na šestou rovnou do práce. Bylo to náročné, ale rodina to musela přetrpět. Také šlo o peníze. To byly nepředstavitelné položky, co stál filmový materiál. Rodina ale byla vždy oporou, jinak bych to nemohl dělat.

Stál jste také u zrodu PAF, festivalu známého nejen na Tachovsku…

Založili jsme soutěžní festival Potápěčské Amatérské Filmy v roce 1979. Před tím jsme jezdili na potápěčský festival do Třebíče a řekli si, že si podobný založíme i u nás. Chtěli jsme se naučit techniku natáčení pod vodou a tak přišel nápad pozvat ty nejlepší filmaře sem k nám. Tak vznikl PAF a pokračuje do dnes. Řekl bych, že to je rarita světového formátu.

Váš zatím poslední snímek?

Jde o dokument o činnosti klubu hledačů HP Tachov. Ten byl promítnut v sobotu zde v Tachově na soutěži Český videosalon. (hri)

Autor: Antonín Hříbal

19.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Dvorek nabídne hudbu i divadlo

V prostorách Jízdárny ve Světcích se uskutečnil čtvrtý koncert cyklu Dveře Jízdárny dokořán.
10

Jízdárnu rozezněly lovecké rohy

Stropní ventilátory zvýší komfort při čekání na úřadě

Tachov – Vydýchaný stojící vzduch na chodbách Městského úřadu v Tachově, který návštěvníky ničil při návštěvě budovy především v letních měsících, je minulostí.

Kracíkovi role učitele nevadí. Mladým pomůžu rád, říká útočník

Plzeň – Vytáhnout nahoru další mladíky. Úkol pro hokejového útočníka Jaroslava Kracíka, který se po návratu ze zahraničí chystá v mateřské Škodě Plzeň už na třetí sezonu.

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

Pusťte si televizi. Rodí tam Plzeňanky

Unikátní pohled do nejintimnějších okamžiků každé ženy, který se natáčel v plzeňské fakultní nemocnici, právě startuje. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení