Minulý týden dokonce projednával šéf HZS Drahoslav Ryba s ministrem vnitra Janem Kubicem materiál, který byl ze strany hasičů předložen v návaznosti s platnými rozpočtovými výhledy na roky 2013 a 2014 a ty, podle všeho, nejsou zrovna nejrůžovější.

„Materiál byl zpracován na základě podrobných analýz, přičemž vlastní text obsahuje základní informace o poslání a společenském přínosu HZS, o vývoji jeho rozpočtu a početních stavů, jakož i o hlavních úkolech HZS v bezpečnostním systému,“ vyjmenovala Zaoralová.

Jsou na hranici

Dokument obsahuje i výčet všech diskutovaných úsporných opatření včetně popisu jejich dopadů. „V závěru jsou uvedeny realizovatelné návrhy opatření, která by ovšem neznamenala likvidaci systému HZS,“ upozornila mluvčí.

Rozpočet hasičů je podle mluvčí dlouhodobě podhodnocován a nepokrývá všechny potřeby související s plněním zákonem stanovených úkolů. „V současné době je HZS již na samé hranici udržitelnosti úrovně služeb, které poskytuje občanům. V rozpočtu není zohledňován trvalý trend růstu inflace a nárůst počtu zásahů, což může ohrozit i zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví hasičů, problémem je i zastaralost technických prostředků,“ prozrazuje.

Radši šetřete

Jak jsme řekli, peníze byly už dlouhodobě vynakládány s maximální úsporností. „Po zavedení úsporných opatření jsou některé nutné výdaje odsouvány, čímž se propad ve finančních zdrojích stále prohlubuje. Část používané techniky je na hraně technické i morální životnosti. Stáří techniky má dopad na její spolehlivost při zásahu, se zvyšujícím se stářím hrozí nebezpečí selhávání techniky,“ hájí zájmy hasičů mluvčí.

Krácení rozpočtu výdajů HZS bude mít nejspíše dopad na samotnou podstatu poskytovaných služeb. „Jelikož provozní ani investiční výdaje již nebude možno dále krátit bez narušení funkčnosti systému, jedinou možností bude snížení početních stavů. Tímto zásahem by se však HZS vrátil do období sedmdesátých let minulého století, a to se všemi z toho vyplývajícími problémy,“ uvádí Zaoralová.

Nicméně generální ředitel Drahoslav Ryba předložil Kubicemu materiál obsahující dvě skupiny možných opatření. První skupinou jsou opatření realizovaná s ohledem na maximální zachování podmínek pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku. Do této skupiny patří navýšení příjmové části rozpočtu hasičů a úsporná opatření související s reorganizací uvnitř sboru. „Druhou skupinou jsou úsporná opatření, mající dopady do úrovně služby pomoci občanům v tísni. Tato opatření jsou směrována do oblasti plošného pokrytí jednotkami HZS krajů. Do této skupiny spadá například i zrušení stanic s dlouhodobým nízkým počtem výjezdů,“ řekla. To by mělo přirozeně negativní dopad na občany. Šéf hasičů také považuje druhý bod za nejméně vhodný. „Jako nejvhodnější formu navýšení příjmové části rozpočtu vidí ředitel ve vícezdrojovém financování, které by se mohlo stát pilířem náhrady části plánovaného výpadku příjmu HZS pro další dva roky ze státního rozpočtu. To lze realizovat formou zapojení pojišťoven na financování jednotek požární ochrany nebo dalším zpoplatněním služeb a úkonů hasičů,“ vysvětluje s tím, že záměry, aby se pojišťovny podílely na financování jednotek, navazují na několik předchozích zákonodárných iniciativ ministerstva vnitra a i praxi, která byla v tuzemsku do roku 1948 a je běžná ve státech Evropské unie. „Při předpokládaném rozdělení mezi HZS a jednotky SDH obcí, by se pro HZS mohlo jednat o částku zhruba šesti set milionů korun. Toto opatření ale vyžaduje nové zákonné úpravy.

Vyjedeme, ale…

Hasiči ale uvažují i nad tím, že by některé své úkony zpoplatněny. To by však šlo za předpokladu, že by se šlo o práce související se základní náplní činnosti a nedošlo by k ohrožení jejich akceschopnosti. „Platba za výše uvedené činnosti je vždy kompenzací vynaložených nákladů, tedy není z pohledu zákonů hodnocena jako podnikání,“ upozorňuje Nicole Zaoralová. Řada těchto činností je již dnes zpoplatněna, například likvidační práce při dopravních nehodách.

Dále by takto šly zpoplatnit například likvidační práce při haváriích způsobených mimořádnou událostí v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady. „Mezi zpoplatněné služby by mohlo patřit například dovoz vody, přistavení výškové techniky, zapůjčení nouzového zdroje proudu, dochlazování různých technologií v období horka, otloukání rampouchů, shrnování sněhu ze střech, úklid vozovky po dopravní nehodě, likvidace bodavého hmyzu, odchyt zvěře chovatelům s využitím výškové techniky, kterou jednotky poskytují na předchozí vyžádání a která nemá charakter záchranných prací,“ vyjmenovává. „Zpoplatnit pochopitelně nelze záchranné práce při mimořádných událostech, hašení požárů nebo podíl na varování, evakuaci, nouzovém přežití obyvatelstva. Rovněž nelze účtovat obcím například povodňové likvidační obnovovací práce jednotek HZS.“

Snížit výdaje? Ano!

Součástí diskutovaného materiálu je i snížení rozpočtových výdajů. Základním předpokladem ve všech zvažovaných variantách je reorganizace uvnitř sboru. „V prvé řadě bude nutné redukovat početní stavy na generálním ředitelství včetně zařízení, snížit počty vedoucích pracovníků a počty úrovní řízení krajských útvarů HZS a dále zcivilnit činnosti vykonávané v rámci kanceláří krajských ředitelů a ekonomických úseků. V rámci systemizace bude nutné na krajích sjednotit organizaci Operačních a informačních středisek,“ podotýká Zaoralová. „Další navržená opatření mají za cíl zefektivnit některé činnosti v oblasti výkonu státní správy. Jedná se například o omezení výkonu stavební prevence. Zde by bylo nutné rozšířit výčet staveb, které krajští hasiči nebudou posuzovat. Týkalo by se to staveb, jako jsou rodinné domy, základnové stanice mobilních operátorů, stavby plotů a další podobné stavby. Na to dále navazuje i zjednodušení systému kontrolní činnosti.“

Na ředitelství!

Hasiči tak plánují zrušení sto padesáti míst občanských zaměstnanců na generálním ředitelství a dále ten samý počet na krajích v denní směně. Tím by se mělo ušetřit zhruba sto milionů korun. Opatření v sobě zahrnují jednotlivé varianty, od snížení početního stavu výjezdových hasičů, přes zřizování společných jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů až po rušení stanic. Ovšem i tady jsou „ale“, protože rychlost zásahu je garantována rozmístěním stanic profesionálů, s výjezdem jednotky do dvou minut. Snížení počtu stanic by fakticky znamenalo vážné narušení požadavku zákona na včasný dojezd jednotek. „Z hlediska obsluhy území by prodloužení časů dojezdů vedlo ke zvětšení plochy požárů, vyšším ztrátám na životech a nárůstu přímých škod,“ hrozí mluvčí s tím, že rušení stanic by vlastně znamenalo přenesení zásahové činnosti na jednotky dobrovolných hasičů. Potom ale úspora v rozpočtu HZS bude znamenat nárůst výdajů obcí, potažmo jejich požadavků na zvýšení dotací ze státního rozpočtu, ale také zvýšení nároků na odbornou přípravu a výcvik členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a to přináší další zatížení státního rozpočtu.

Doporučení? Nerealizovat

Podle mluvčí Zaoralové by v návaznosti na zvýšenou zásahovou činnost jednotek SDH obcí docházelo k vyšší potřebě uvolňování členů těchto jednotek ze zaměstnání, což by je ohrožovalo v jistotě zachování pracovního místa. Zaměstnavatelé totiž pracovníky – hasiče pouštějí na výjezdy jen neradi. „Zdůrazňuji, že opatření s dopadem na obyvatelstvo v žádném případě nedoporučuji zrealizovat, a je na ministrovi vnitra a potažmo na vládě, aby rozhodla, která opatření, chce v návaznosti na snížení finančních prostředků přijmout. Přitom materiál vyhodnocuje i veškerá rizika s tím spojená, včetně snížení úrovně vnitřní bezpečnosti občanů,“ uzavírá Drahoslav Ryba.

O šetření u hasičů s Přemyslem Kosinou, ředitelem Územního odboru HZS Tachov

Na názor jsme se zeptali i hasičů na Tachovsku. Na podobné otázky budou postupně odpovídat ředitel Územního odboru HZS Tachov Přemysl Kosina, velitel plánských hasičů Josef Švarcbek a starosta Okresního sdružení hasičů Tachov Miroslav Lukeš.

Rozpočet HZS je podhodnocován a nepokrývá všechny potřeby související s plněním náročných úkolů stanovených zákony. Jak se s touto informací vyrovnávají profesionální hasiči na Tachovsku? Myslíte si, že jste skutečně na hraně?

Finanční prostředky na provoz stanic v Tachově a ve Stříbře jsou na letošní rok zajištěny – samozřejmě nakupuje se to nejnutnější a se zásadou to nejlepší je to nejlevnější, což v praxi vždy neplatí. Největší problémy máme s nenaplněností. Stejnou úroveň služeb pro občany zajišťujeme s nižším počtem příslušníků – 3 v každé směně, celkem tedy devět. Teď by plno lidí zaplesalo, že to zvládáme s menším počtem lidí a šetříme. Jenomže musíme obsazovat tři výjezdy. Každý výjezd je předurčen k jinému zásahu, to jest minimálně devět příslušníků na směně a nás je jedenáct! Hasiči mají nárok na dovolenou, stále musíme jezdit na kurzy – prakticky na každou činnost musí být hasiči školení, musí mít zkoušky a doklady. Provádíme režijní práce, opravy vozidel, dopravujeme vozidla na prohlídky, materiál, hasiče do kurzů, udržujeme objekty i mimo stanici, pořádáme závody v požárním sportu, prezentujeme se a na to rezerva dvou hasičů nestačí.

Mají profesionální hasiči na Tachovsku – kvůli tvrdým úsporným opatřením – problémy se zastaralou technikou?

Techniku máme novou i dvacet let starou. Ta se musí neustále udržovat a být akceschopná. Nejsme na tom nejhůře, protože máme dvě poměrně nové požární stanice s novou technologií. Samozřejmě zastavení veškerých investic se časem projeví.

Krácení rozpočtu výdajů by mohlo mít výrazný dopad na samotnou podstatu poskytovaných služeb, jelikož provozní ani investiční výdaje již nebude možno dále krátit bez narušení funkčnosti systému, jedinou možností prý tak bude snížení početních stavů. Plánuje se na Tachovsku, samozřejmě v rámci služby profesionálních hasičů, propouštění?

Zatím nevíme co, jak a hlavně kolik se bude krátit! Již současný stav, z hlediska počtu příslušníků na CPS Tachov, je pro nás při udržení stávajících služeb pro občany neúnosný. Zajištění tří výjezdů je dlouhodobě nereálné. Paradoxně omezíme služby (například dva výjezdy), ale již neušetříme, protože musíme ponechat stávající počty příslušníků, abychom mohli své úkoly vůbec plnit.

Plánují se i úsporná opatření, mající dopady do úrovně služby pomoci občanům v tísni. Tato opatření jsou směrována do oblasti plošného pokrytí jednotkami HZS krajů. Do této skupiny spadá i zrušení stanic s nízkým počtem výjezdů. Máme na Tachovsku také takový problém?

Nebudu se vyjadřovat. Doufáme, že k rušení stanic vůbec nedojde.

Jako nejvhodnější formu navýšení příjmové části rozpočtu vidí vedení HZS vícezdrojové financování, které by se mohlo stát pilířem náhrady části plánovaného výpadku příjmu HZS ČR pro roky 2013 a 2014 ze státního rozpočtu. To lze realizovat formou zapojení pojišťoven na financování jednotek PO nebo dalším zpoplatněním služeb a úkonů u HZS ČR. Jaký je na toto váš názor?

Když se podíváte na činnost hasičů, zjistíte, že jsou dnes děvečky pro všechno – lidé se naučili, že si je zavolají na cokoli. A hasiči rádi pomohou – mají na to techniku, jsou vyškolení, jsou připraveni dvacet čtyři hodin denně – je to naše poslání a i proto to děláme. Samozřejmě, že nás občas někdo i zneužije. Řekne si, je to zadarmo, ale takoví lidé se najdou všude. Pokud naši činnost zpoplatníme, může se stát, že budeme sedět na stanicích a čekat. Lidé nás přestanou potřebovat a začnou si v uvozovkách nějak pomáhat sami, nebudou se oznamovat úniky ropných látek po nehodách, nebudou se ekologicky likvidovat. Myslím, že naše povolání je pomáhat lidem a měli bychom u toho zůstat – a samozřejmě zdarma.

Dalším zdrojem příjmů by se mohlo stát zpoplatnění některých služeb a úkonů. Jaké úkony by to mohly podle Vás být? Jaké úkony jsou již zpoplatněné nyní, resp. jaká je praxe na Tachovsku?

V současné době účtujeme pojišťovnám pouze likvidační práce při dopravních nehodách, zejména pak nákladních vozů. Velitel zásahu musí odlišit, kdy už nejde o pomoc v nouzi, záchranu života a zdraví, záchranu majetku a kdy už se jen zametá sinice, což účtujeme. A činnosti o kterých se uvažuje? Vše, co není záchrana života, zdraví a majetku. I když se to dá někdy těžko rozlišit. Jde o záchranu osob z výtahů, otevírání bytů, likvidace vos, včel, likvidace rampouchů, odklízení sněhu ze střech, demolice budov, práce s výškovou technikou, jeřábem nebo ekologické havárie. Upozorňuji ještě jednou, o všem se mluví, vymýšlí se nové a nové možnosti úspor, ale zatím není nic konkrétního schváleno.