Vánoce máme spojené s dárky, vůní jehličí, a dnes i mnohdy se shonem a stresem. Ve vzpomínkách si vybavujeme ladovské Vánoce plné sněhu a pohody. Jaké ale byly Vánoce v době přede několika staletími? Na to jsme se zeptali Libora Marka z Přimdy, tvůrce filmových dokumentů o hradech a autora naučných pořadů o historii pro základní školy.

Jak mohly vypadat středověké Vánoce třeba i tady na území dnešního Tachovska?
Název Štědrý den (Štědrý večer) obsahuje slovo štědrost, což znamenalo, že středověký hospodář vystrojil své rodině, ale i pacholkům bohatou hostinu. Většinou o devíti chodech. Často se začínalo oplatkou (nekvašený chléb z mouky a vody), dále se jedla obilná kaše slazená medem, vepřové maso a ve šlechtických rodinách se konzumoval kanec. Stoly bývaly celý rok holé, jenže na Štědrý den vytáhly hospodyně bílé ubrusy a na podlahu světnice dávaly slámu, protože i Marie porodila Ježíše ve chlévě.

Ve starých dopisech české šlechty jsem objevil jednu delikatesu, kterou posílal Jindřich ze Švamberka Jáchymovi z Hradce na vánoční stůl. Svému příteli posílá tři bobří ocasy a šest zadních nohou ze stejného zvířete. Kuchmisterská kniha Bavora Rodovského z Hustířan nám později (1591) přináší zajímavý recept, jak bobra dobře připravit. „Takto máš dělati, opař jej čistě s nožičkami a uvař jej ve vodě, přisol a takto naň jíchu (zasmažená omáčka) udělaj. Vezmi topénku nebo dvě z bílého chleba a řecké víno (rozinky), ztluc to spolu v moždíři a rozpusť dobrým vínem. Protáhni a daj do kotlíka, vlož tam bobrův ocas a okořeň pepřem, zázvorem, hřebíčky, šafránem a oslaď trochu jíchu medem. Pak servíruj na stůl."

A co kapr s bramborovým salátem? Víte z historie těchto pochutin nějakou zajímavost?
První zmínka o vánočním kaprovi pochází z roku 1253, kdy byl servírován vlámskému mnichovi. Jmenoval se Vilém z Rubruku a jeho hostitel nebyl nikdo jiný, než mongolský chán. V Čechách se objevuje patrně až na konci 16. století a počátkem 19. věku zpestřoval vánoční tabuli. Nutno dodat, že pouze v zámožných rodinách anebo v rybníkářských oblastech. Kapr se dělal „na černo" se sladkou omáčkou, kde nechyběly ořechy, perník a švestky.
Příběh bramborového salátu je naopak velice mladý. Lidé si jej dělávali zhruba před 250 lety. A to celoročně ze zbytků jídla, někdy do něj dávali jablka a ozdobu tvořily během sezóny třeba ředkvičky.

Přibližte čtenářům Deníku vánoční nápoje, které patřily ve středověku mezi oblíbené…
Začneme asi pivem a devátým stoletím, kdy můžeme dohledat, že část církve chtěla pivo zakázat coby pohanský nápoj. Nestalo se tak (bohudík) a kláštery začaly vařit ve velkém. Do jisté míry připomínaly alchymistické dílny a každý klášter si svůj výrobní postup pečlivě střežil. Nicméně základní surovinou byla pšenice a ječmen, málokdy se používal oves, protože po něm prý neskutečně bolela hlava. Mniši zároveň přidávali i různé přísady, včetně bylin. Z dobových receptů se také dozvídáme, že do „tekutého chleba" přisypávali jalovec, fenykl, řebříček, šalvěj, třešňové květy, ale i volskou žluč. V posledně uvedeném případě bych toto pivo asi odmítl ochutnat. Ve vrcholném středověku některé kláštery dokázaly prodat přes 2500 hektolitrů piva za rok a spotřeba na jednoho mnicha činila 6 až 10 litrů za den.

V časech pozdějších se dočteme o právu várečném, které královským městům uděloval panovník. První nařízení třeba prozrazuje, že majitel domu pivo vařiti může, zatímco podnájemníci jsou této výsady zbaveni. O českých sladovnících jsem dohledal jednu zajímavost, která říká, že bývali podsadití s vystupujícím břichem. Jejich ženy jsou popisovány coby dámy plnějších postav a tvarů.

Víno během středověku bylo dosti drahé a pokud se vydáme proti proudu času, tak zjistíme, že jeho historie sahá až do antického Říma. Římané víno milovali a často do něj přidávali koření, takže při svaření mohl vzniknout námi oblíbený „svařák".

Ve středověké Anglii se objevuje další nápoj, který si našel místo i u nás. A to vaječný likér. Díky vysoké ceně jej konzumovali jen bohatí aristokraté a již tenkrát platilo, že domácí je vždy ten nejlepší.

Každopádně, až si na letošní Vánoce koupíte jakoukoliv dobrotu, tak Vám ze srdce přeji dobrou chuť a klidné svátky. Do nového roku 2016 hodně zdraví, štěstí a rodinné pohody, která se mnohdy kvůli uspěchané době a závisti začíná vytrácet.