VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historie Horních Kozolup

Horní Kozolupy - Jméno osady Horní Kozolupy, ležící 8 kilometrů od Bezdružic na Tachovsku, se poprvé objevuje roku 1237 v přídomku místního vladyky Šuchty z Kozolup.

14.4.2011
SDÍLEJ:

SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO. Sousoší patří neodmyslitelně k návsi ve Strahově. V posledních letech se tuto sochu podařilo obci zrestaurovat, mimo jiné za přispění dotací. Socha byla celkově očištěna, doplněna o některé detaily a části.Foto: DENÍK/Václav Šimek

V pozdější době získali Kozolupy páni z Gutštejna. V následujících letech vystřídali Gutštejny Švamberkové z lestkovské rodové větve. V 16. a 17. století byla ves přivtělena k nedaleké Cebivi, s níž pak již natrvalo přechází k bezdružickému panství.

Nejvýznamnější historickou památkou Horních Kozolup byl původně gotický farní kostel sv. Petra a Pavla, připomínaný již ve 14. století. V 16. a 17. století byl jediným farním kostelem na cebivském panství, a tak sloužil za místo posledního odpočinku jeho šlechtickým majitelům. Také proto choval ve svém interiéru mnohé vzácné památky, upomínající zejména na pány z Gutštejna a ze Švamberka. Bohužel většina jich vzala za své při dvou požárech v roce 1947, po nichž byla stavba v roce 1950 zbořena. Mezi zničenými památkami byla také renesanční, legendami opředená kostelní lavice, zdobená dle starých topografií švamberským znakem. Místní kronika zde však zmiňuje znak se džbánem a se dvěma znaky s parožím, patřící zřejmě Gutštejnům. Dle tradice jde o starý znak obce, což dnes již nelze ověřit.

Po roce 1945 byla řada usedlostí zbořena, což je patrné dodnes. Zůstal zde zárodek kruhové návsi s č. p. 9 – 15 s klenutými vjezdy a brankami. V roce 1930 tady bylo 60 domů s 353 obyvateli, v roce 2004 klesl počet domů na 44, v nichž žilo 120 lidí.

Slavice (dříve též Mariafels) jsou prvně připomínány v roce 1329, kdy je zmiňován Leo (Lvík) ze Slavic. Dalším majitelem se stal v roce 1408 Bavor ze Švamberka a na Slavicích. Mezi ním a jeho příbuznými se v roce 1412 strhl spor, při němž byly Slavice patrně vyloupeny a zpustošeny. V 16. století se ves dostala k třebelskému panství, s nímž přešla v roce 1711 pod správu třebelskotrpís­tského statku hrabat ze Sinzendorfu. Mezi dalšími majiteli figuruje i rod Kinských. V roce 1896 koupil panství rytíř Vilém Kubinský, jehož rod byl v držení statku posledním. V okolí vsi se rozkládaly chmelnice, lze tu nalézt i pozůstatky po těžbě železné rudy. V roce 1654 je poprvé uváděn také německý název vsi „Mariafels“ – Svatá Mariina skála.

Zámek, který sloužil za sídlo vrchnostenských správců, vznikl koncem 18. století přestavbou starého ovčína. Zásadní přestavbou, při níž zanikly i poslední pozůstatky původní tvrze, prošel zámek kolem roku 1820 a získal při ní svoji současnou podobu. V roce 1925 byla k zámku přistavěna historizující věž v průčelí stavby. V zámku byla soustředěna významná sbírka historického nábytku, která byla po roce 1945 rozkradena.

Při silnici do Horních Kozolup stojí pod lipami kaple Bolestné Panny Marie z roku 1822. Z barokní sochy sv. Františka Xaverského z roku 1750, stávající při silnici do Záchlumí, zbyl dnes jen sokl s erbem některého ze zdejších správců.

Zatímco v roce 1930 žilo ve Slavicích v 65 usedlostech 312 obyvatel, v roce 2004 klesl jejich počet na 29 domů a 93 obyvatel. Tradicí se tu stává každoroční srpnová pouť Panny Marie Bolestné.

První zmínky o Strahovu se objevují až v roce 1379. Ve středověku náležela patrně vladykům ze Slavic. V 17. století je jmenována u Cebivi, po jehož přikoupení k Bezdružicím se stala trvalou součástí bezdružického panství.

Očín je uváděn již v roce 1237 (Přibyslav a Štěpán z Očína) – domácí vladykové z Očína se na tamní tvrzi udrželi až do konce 15. století. V roce 1544 byla vesnice součástí erpužického statku (v té době zpustla očínská tvrz), později přešla k Cebivi a s ní nakonec k Bezdružicím.

Samota Vlčkov leží na hraně údolí Zádubského potoka. Dříve nesla jméno Velzka a v roce 1838 se skládala pouze ze 4 usedlostí. Dnes jsou zde trvale obydleny 2 domy. Z Vlčkova se naskýtají neobvyklé pohledy na hrad Krasíkov (Švamberk). Zatímco z jiných míst regionu působí Krasíkov jako dominanta, vyčnívající nad okolním terénem, při pohledu z Vlčkova se tento hrad ztrácí v zeleni za ním stojícího Ovčího vrchu.

Osada Silniční domky existovala již v roce 1838, kdy jsou zde uváděny 4 usedlosti. Za pozornost tady stojí chráněná mohutná lípa.

Jihozápadně od Kozolup, v polovině vzdálenosti k Černošínu, leží samota Liběvice, která je pozůstatkem vsi, zaniklé za válek v 15. století­.

Autor: Václav Šimek

14.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
V prostorách Jízdárny ve Světcích se uskutečnil čtvrtý koncert cyklu Dveře Jízdárny dokořán.
10

Jízdárnu rozezněly lovecké rohy

Městský úřad

Stropní ventilátory zvýší komfort při čekání na úřadě

Kracíkovi role učitele nevadí. Mladým pomůžu rád, říká útočník

Plzeň – Vytáhnout nahoru další mladíky. Úkol pro hokejového útočníka Jaroslava Kracíka, který se po návratu ze zahraničí chystá v mateřské Škodě Plzeň už na třetí sezonu.

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

Pusťte si televizi. Rodí tam Plzeňanky

Unikátní pohled do nejintimnějších okamžiků každé ženy, který se natáčel v plzeňské fakultní nemocnici, právě startuje. 

Viktoria letí na Kypr. Pro postup?

Čtvrteční odveta play-off začíná v Larnace v 18.00 hodin SEČ.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení