Poprvé v historii hradu se na Roupově konaly komentované prohlídky s průvodcem. Přilákaly téměř tři stovky návštěvníků, kteří si prohlédli hradní zříceninu, viděli příběh Verbování v podání skupiny historického šermu Kargen a večer se promítal nový dokument o hradě. Vzhledem k velikému zájmu museli průvodci rozdělit zájemce o výklad na několik třicetičlenných skupin a také film organizátoři promítli dvakrát pro dva plné sály diváků.

Jako o velice pozitivním místě hovoří o hradě hlavní aktér sobotních prohlídek s průvodcem Libor Marek z Přimdy a proto si Roupov vybral také k natáčení dokumentu. „Nikdy tento hrad nebyl dobyt, nikdy nebyl vypálen a energie je na Roupově kladná. Navíc můj kolega Josef Babka odsud pochází," říká o důvodech proč právě Roupov a dodává, že býval na počátku 17. století nazýván luxusním knížecím zámkem. Měla se tam nacházet pozlacená kamna za 1000 tolarů. „Což na tu dobu bylo něco neuvěřitelného".

Nečekaný zájem 
o hrad

Návštěvníci se dozvěděli několik zajímavostí z výkladu průvodců. „Místní hrad ukrývá například zbytky fresek, které jsou důkazem kdysi honosného sídla pánů z Roupova. Další perličkou byl příběh pana Něpra, jenž upadl v nemilost a byl žalářován spolu s Janem z Pomuka," poukazuje historik Josef Babka. A vypátrání historických skutečností bylo pro organizátory někdy oříškem. „Složité je to především na čas, protože informace musíte nejprve shromáždit, vybrat nejzajímavější a zjistit věrohodnost. Největší studnice jsou knihy F. A. Hebera a A. Sedláčka. Oba dva viděli hrad na vlastní oči a popsali to, co my dnes už sledovat nemůžeme, protože zub času je bohužel neúprosný," vysvětluje průvodce Marek.

Jestli něco průvodce překvapilo a potěšilo, pak to byl nebývalý zájem. „Překvapující, řekl bych nečekaný! Zejména z řad mladé generace, která se opět začíná zajímat o historii. To potěší. Stejně jako velké množství seniorů, kteří si během prohlídek vzpomínali na dětská léta, strávená na hradě. Zejména místní vzpomněli na klukovské hry a dobrodružství, které zde prožili," poukazuje Babka.

Na Roupově se konaly komentované prohlídky, v podhradí promítal dokument

Část úspěchu v návštěvnosti sehrálo i počasí. „Díky slibné předpovědi a dobré propagaci i v Deníku na hrad dorazilo velké množství návštěvníků. Největší skupina šla od hostince průvodem, ostatní dorazili auty. Prohlídky hradu s průvodcem si nikdo nechtěl nechat ujít, stejně jako vystoupení skupiny historického šermu Kargen, které bavilo diváky dvě hodiny nonstop. Rád bych touto cestou poděkoval všem, kteří přišli, protože pomohli dobré věci. Výtěžek z této akce bude použit na náklady spojené s natáčením, popřípadě na natáčení filmu o další hradní zřícenině," dále popisuje průvodce Marek.

Na hrad dorazili také turisté z Plzně. „Ani jsem to nečekala, že tu bude tolik lidí. Hrad znám, jezdíme tudy kolem na výlety na kole, ale nikdy jsem neslyšela o Roupově vyprávět. Moc se mi to líbilo," sděluje po prohlídce Jiřina Podlesná.

Promítli dokument

Promítání dokumentu o hradu se oproti plánu pozdrželo. Poslední skupina dorazila z Roupova až za tmy. „Šli jsme za svitu mobilních telefonů a děti nám říkaly, jaké je to parádní dobrodružství," vypovídá Babka.

Dokument vznikal řadů týdnů a podílelo se na něm pět osob. „Nápad vznikl jakousi úmluvou. Nikoliv s ďáblem, ale s kameramanem Pavlem Kalistou a Josefem Babkou ml. z Roupova. Prvně jmenovaný má úžasný cit pro detail a druhý je chodící encyklopedie, která o hradu ví neskutečně mnoho," říká autor snímku Libor Marek. Navíc se podařilo do projektu získat Andreu Huclovou, která vytvořila hmotové rekonstrukce a model hradu. Natáčelo se jak na hradě, tak v kostele ve Vřeskovicích.

Na Roupově se konaly komentované prohlídky, v podhradí promítal dokument

Při promítání autoři také představili model hradu. „Žádný model ale nemůže být úplně věrný. Roupov jsem stavěla podle nejnovějšího půdorysného zaměření a kresby Jana Willenberga z roku 1602. Touto kombinací vznikl model hradu, který jsem lepila z papíru více jak sto hodin, většinou po večerech," uvádí o svém výtvoru Andrea Huclová, která v minulosti udělala také model hradu Přimda. „Ten byl jednodušší," dodává.

Pozvání na Skálu

V podobných akcích chtějí průvodci pokračovat, například na hradě Skála u Přeštic. „Svojí starobylostí láká historiky už spoustu let. Materiál je již z devadesáti procent připraven a je opět velice pestrý. Čtenáře Deníku bych rád pozval na Skálu v neděli 28. července od 14 hodin, kdy bude hrad v obležení  vojska krále Václava IV. Letos je to přesně 600 let od dobývání hradu a my se pokusíme o rekonstrukci této události. Budou také prohlídky s průvodci a možná se objeví Bílá paní s Dlouhým Bártou, patroni tohoto tajuplného hradu. O hudební kulisu se postará skupina Turdus Musicus, hrající středověké songy," zvou na další akci průvodci Marek a Babka.