VYBERTE SI REGION

Hudební automat reprezentoval varhanáře v Šanghaji v Číně

Planá – Vyhlížení příjezdu svatého Martina, Svatomartinské víno a Martinská husa jsou staré české tradice a k nim se připojují i tradiční Svatomartinské trhy. A právě u takových trhů nesměl chybět do dáli se nesoucí zvuk flašinetu, který se linul z dřevěné skříňky, u níž klikou točil flašinetář.

11.11.2016
SDÍLEJ:

DO PLANÉ ZAVÍTAL FLAŠINETÁŘ JAN ROHÁČ. Ke hře používá nástroj vyrobený renomovanou varhanářskou firmou a tento flašinet reprezentoval um českých varhanářů na světové výstavě Expo 2010 v Číně. Foto: DENÍK/Antonín Hříbal

U historicky prvních Svatomartinských trhů pořádaných v Plané tamním Městským kulturním střediskem flašinetář nechyběl. Se svým hudebním automatem tam v pátek přijel Jan Roháč z Ostrova.

Jeho flašinet je sice vyrobený někdy před patnácti lety, ale konstrukce vychází z hudebních automatů tak, jak je vyráběli mistři před stoletím. Však i tento konkrétní nástroj je dílem renomované varhanářské firmy a reprezentoval um českých varhanářů na světové výstavě v Šanghaji v Číně.
Aby tradici bylo učiněno za dost, u flašinetu je pouzdro na drobné mince a plyšová opička, na níž si dárce sahá pro štěstí. „Nejde ani tak o peníze, jako o pěkný pocit, který dárce má. A je vidět, že dospělí učí děti takto se odvděčit," říká Jan Roháč. Flašinetář si také vychovává svého nástupce a to syna, který se svým hudebním automatem menších rozměrů i kouzlí.

Prozraďte čtenářům něco o svých začátcích flašinetáře…
Moje původní povolání bylo hoteliér s tím, že jsem nestihl v privatizaci žádný hotel zprivatizovat. Dělal jsem tedy v hotelové branži celý život. Když jsem odcházel do důchodu, tak synovec, který flašinety vyrábí, mi říkal, že mi jeden z flašinetů půjčí, abych se mohl bavit. Zná mne, nevydržím totiž sedět doma. A takhle jsem vlastně začal před pěti lety hrát. První vystoupení jsem měl na statku Bernard u Sokolova a bylo to pro mne nezvyklé, postavit se před lidi a hrát. Dnes už jsem ale známý a například období Adventu až do Silvestra mám plně vyprodáno. Zrovna na silvestra vystupujeme společně s kankánovými tanečnicemi v karlovarských hotelích.

Jak často vás můžeme vidět na Tachovsku?
Byl jsem tu letos na třech tradičních poutích a nyní na Svatomartinském trhu. Jde o oživení trhu. Flašinet nepotřebuje žádnou elektriku, žádné pódium a lidem se to líbí.

Kam zamíříte po vystoupení v Plané?
Na další místo, přejíždím do Jirkova u Chomutova. Je tam akce, kde Archa 777 dělá průvod z náměstí až na zámeček. Já jako flašinetář jsem tam už hrál, ale dnes půjdu s flašinetem v čele a průvod povedu.

Flašinet je zajímavý a dnes neobvyklý nástroj…
Je to vlastně hudební automat a začaly se vyrábět ještě před začátkem osmnáctého století. První byly cinkací, uvnitř byl váleček, ten se točil a ono to cinkalo. Později se vyvinuly další flašinety. Toto je takzvaný aerofonní flašinet a to jsou vlastně malé varhany. Klikou se točí podobně, jako když u varhan se šlapou měchy, které foukají vzduch do píšťal. Zde akorát není varhaník, ale váleček. Původně zde měl váleček na sobě hřebíčky a při otáčení otevíral píšťalky a vznikala tak písnička. Tento je trošku modernizován, má elektromagnetický váleček a to umožňuje mít mnohem více písniček v repertoáru, než měly flašinety původní. Na tomto typu vyráběném před sto lety bylo asi šest písniček a pro jiné se musel vyměnit váleček. Dnes mám devadesát dva písní.

Autor: Antonín Hříbal

11.11.2016
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na koledy se nejen ve Studánce těší

Tachovsko – Pět klasických vánočních koled si můžete společně s Deníkem zazpívat ve středu 14. prosince od 18 hodin na několika místech tachovského okresu.K projektu Česko zpívá koledy se letos přihlásili ve Stříbře, Chodském Újezdu, Halži, Starém Sedlišti, Labuti, Studánce a ve Ctiboři.

Sladká tečka za letošním rokem - přijel Nohavica

Stříbro - Koncert roku. Jedinečný. Bylo to úžasné. Taková slova byla slyšet od návštěvníků úterního koncertu Jarka Nohavicy ve Stříbře.

Přimdský bazén stále nemá ředitele

Přimda – V polovině letošního roku skončila smlouva bývalého provozovatele přimdského bazénu Josefa Langmajera s městem Přimda o jeho provozu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies