Původní název lokality patrně zněl jako Čelějov, ve významu Čelejův, například Čelejův dvůr. První písemná zmínka se pojí s rokem 1115. K českým názvům vsi patřily Czeliw (1414), Čelevská (fara) (1519), Cželyw (1566), Cželywo (1566), Na cželywsstě (1566), Cželiw (1605), (1788), Čeliw (1838), Čelivo (1854), Čelív (1923), k německým Schellaw (1454), Tschelif (1838), Tschelief (1838), (1854), Tscheliv (1923) a k latinským Naceleue (1115), Celewo (1186), Celeon (1239), Czelow (1357), (1384 – 1405), (1414), Czelaw (1357), (1369), Czelewo (1379), Czelew (1411), (1426), Czeliw (1414).

Ještě ve druhé polovině čtyřicátých let 20. století se souvislosti se jménem obce používal správný tvar Čelív (ženského rodu). Novotvar Čeliv totiž vychází z pozdějšího názvu Čelivo (střední rod).

Černošín/ Pojmenování vsi, později města, vzdáleného přibližně 11 kilometrů severozápadně od města Stříbra, vychází ze staročeského osobního jména Černoša a doslovně znamenalo Černochův, ve smyslu dvůr. První písemná zmínka je datována rokem 1290. K českým názvům lokality patřily Cernosin (1290), Czernossin (1544), úředně zkomolené Šerlešín (1654) a Černošín (1854), k německým Tschernoschin (1838), (1854) a k latinským Cernosin (1290), Czrnosin (1374), Czrnossin (1369 – 1385), (1414) a Czrnyessin (1399 – 1405).

Miroslav Vetrák