Jaké máte vzdělání?
Jsem vyučen v oboru umělecký truhlář na Středním odborném učilišti uměleckořemeslné výroby v Praze, kde jsem také vykonal maturitní zkoušku.
Čím jste chtěl být jako dítě?
Přírodovědcem.
A co vás přivedlo k restaurátorství?
Zalíbení se do starého nábytku a praxe v průběhu odborného výcviku.
Vzpomenete si na první věc, kterou jste opravoval?
Myslím, že se jednalo o postel a skříň po prababičce, kterou jsem opravoval před nástupem do učení.
Má někdo v rodině podobnou práci?
Ano, bratr. Společně podnikáme v oboru.
Co je na této práci výhodou a opačně, co Vás na ní štve?
Výhodou je možnost provádět činnost svobodně, jen s omezením respektování etického kodexu restaurátora, se kterým ovšem plně souhlasím. Nejvíce mě štve, když se setkám s prací, kde nebyl tento kodex dodržen.
Jaké to je, když máte pod rukou několik století starý skvost?
Příjemný pocit, ale i zodpovědnost a úcta k dílu.Vedle řemeslného zpracování je pro mě nejpoutavější detailní průzkum díla při restaurování, který v mnoha případech odhalí překvapivé skutečnosti o díle.
Co na to Vaši práci říká rodina?
Rodičům se druh práce líbí a naše společné podnikání s bratrem podporují.
Máte nějaké motto?
Ševče drž se svého kopyta.