Při členských schůzích většinou hodnotíte uplynulý rok a plánujete rok přicházející. Vzpomínáte ale třeba také na dávnější minulost?

Na letošní výroční schůzi určitě vzpomeneme rok 1959. Rok, kdy byl v Tachově Klub českých turistů založen. Zakládajícími členy byli Václav Prokop, Josef Vlas, Jaroslav Vrba, Vlastimil Pytlík, Miroslav Knotek. Předsedou byl zvolen Josef Vlas. Ten byl také prvním vyškoleným značkařem.

Pamatujete si, kudy vedla první značená turistická cesta na Tachovsku?

První značená cesta vedla z Tachova přes Světce do Halže. Dnes máme na Tachovsku přes 500 značených kilometrů.

Jak se vyvíjela práce klubu v desetiletích po jeho založení?

Klub se samozřejmě vyvíjel a měnil – členskou základnou i druhem akcí. Šedesátá léta byla útlumová. V sedmdesátých už měl Klub formující se stálou skupinu. Patřili do ní i vodáci a tři družstva turistických oddílů mládeže. V činnosti se hojně využívaly rozšiřující se dálkové pochody po celé republice pořádané různými organizacemi.

V osmdesátých letech se objevily i půldenní vycházky, z nichž se některé staly tzv. trvalkami. Patří sem třeba Novoroční šlapanda, Velikonoční šupanda, Mikulášská vycházka s nadílkou a Silvestrovský výstup na Vysokou. Ten se konal poprvé v roce 1993 a vycházelo se opravdu za tmy. Mezi trvalky patří i výlety za kulturou do Prahy a účast na jarních a podzimních setkáních turistů Plzeňského kraje i letní soustředění, kterým jsme si zvykli říkat společná dovolená. První byla v roce 1986, ta v roce 2011 měla pořadové číslo 41. Třinácti ročníky se může pochlubit Kuželkiáda, Boulingiáda šesti.

Podle čeho například sestavujete roční plán vycházek a turistických akcí?

Program do svého ročního plánu vybíráme z celorepublikového kalendáře akcí, ale nezapomínáme ani na náš okres. Loni jsme prolezli Panský vrch, příhraniční stezku u Rozvadova, Vysoké Sedliště, Karolinu Dolinu, Březí, Halži a společně s CHKO Český les Sedmihoří, Kulm s Vodním světem, Broumovsko, Dianu. Samozřejmostí je účast na Plánské 50, Rajdlově 15 a Dnu Země. Objevujeme i různá zákoutí v okolí Tachova.

Dá se spočítat, kolik má dnes tachovský Klub českých turistů členů?

Je nás přesně 71, ale těch opravdu aktivních, kteří dávají ve volném času turistiku na první místo, je tak dvacet. Věkový průměr raději neprozrazujeme. Zestárli jsme. Už nelámeme dvacetikilometrové trasy. Většina z nás jsou senioři a letošní motto zní: „Chodíme proti proudu času“. Nezvládneme to, co jsme zvládali kdysi, ale nevzdáváme to.

Kolika akcí se za rok přibližně zúčastníte?

Každoročně si říkáme, že musíme ubrat. Nevede se nám to. Letos nám opět vyšlo číslo 44 plus dvě letní týdenní soustředění. Té čtyřicítky ročně se držíme tak od roku 2003.

Zmínila jste, že aktivních účastníků, kteří dávají turistiku na první místo, je kolem dvaceti. Je podobná také účast na akcích?

To je různé . Na vycházkách bývá od 10 do 25 pochodníků. Účast u jednotlivých členů sledujeme a provádíme hodnocení. Udělujeme titul Turista roku, Skokan roku, diplomy za aktivitu prvního, druhého a třetího stupně, eventuálně cenu za nějaký nekonvenční výkon či přístup k akci.

Jak byste dokázala vysvětlit oslovení Tachovské píďalky, kterým se také označujete?

Název Tachovské píďalky vznikl jaksi samočinně před deseti lety partou těch nejaktivnějších, kteří na různých turistických srazech nechtěli splynout s davem, chtěli mít svou vlastní identitu. To se nám podařilo. Za pár let jsme se stali svými tričky a standartou viditelnými Tachovany. Zviditelnit Tachov se vynasnažíme letos čtvrtého listopadu, kdy se v okresním městě bude konat Podzimní sraz turistů Plzeňského kraje. Budeme muset pěkně zabrat,abychom těch 400 návštěvníků uspokojili.