Když se turista v Tachově zeptá, kde by sehnal pastu na zuby, obvykle se mu dostane této odpovědi: „Přece v Chebský. Na náměstí naproti Jednotě.“ Ale když už by našel prodejnu Jednoty, obchod s nápisem Chebská bude hledat marně. Přesto je to jméno mezi Tachovany vžité. A nejen to. Do hospody se chodí třeba do Kufru, do Uranu, k Hrkalovi. Pro chleba k Singrům. Všechny jmenované provozovny mají ale jiný oficiální název.

Chebská

„Víte, že ani nevím, proč se to tu jmenuje Chebská? Asi že to dřív patřilo nějakému podniku z Chebu,“ odpověděla Deníku na otázku původu pojmenování jedna z prodavaček v domě na náměstí.

Přesnou odpověď nám dal až současný majitel objektu. „Drogerii v tomto domě dříve provozovala firma Drobné zboží Cheb. Odtud se mezi lidmi vžilo pojmenování Chebská. V Tachově měla dominantní postavení Jednota a Drobné zboží Cheb sem vstoupilo bylo jednou z mála prodejen jiné značky,“ řekl Deníku Milan Petruš. Prodejna drogerie zůstala v domě zachována, dnes ovšem pod značkou českého řetězce.

Kufr

Další typické pojmenování v centru Tachova má hospoda Kufr. Na štítu nad vchodem je sice velký nápis Restaurace U pivovaru, ale jinak než Kufr se jí asi neřekne. V době naší pondělní návštěvy byla ale uzavřena. O spolupráci na původu pojmenování jsme požádali Pavla Voltra z tachovského infocentra. „Obvolal jsem několik pamětníků, ale nikdo nedokázal stoprocentně říct, proč se hospodě říká Kufr. Jediná logická odpověď byla, že chlapi se v hospodě vždycky zakufrovali tak, že o nich nikdo nevěděl a měli klid,“ řekl Deníku Voltr. „Jisté je, že pohostinskou činnost už vykonával majitel objektu před válkou, takže hospoda zde byla dlouhá desetiletí. Po válce se podniku nějaký čas říkalo také U Maršálků, protože tehdejší výčepní se jmenoval Maršálek,“ uvedl dále Voltr s tím, že pojmenování Kufr získala hospoda zřejmě v šedesátých letech.

Z jakého důvodu se vžily další neoficiální názvy a kde se v Tachově nacházela Alej vzdechů?

Učňovka

Martin Sazovský z Tachova provozuje bar při výpadovce na Planou. Bar má oficiální název „S Bar 24“. Kdo ale říká, že jde do Učňovky, nebo k Holkám, míří na stejné místo. Učňovka a U Holek jsou totiž pojmenování, které pocházejí z předrevolučního období.

V objektu dnešního baru totiž byla prodejna, kde získávali praxi budoucí prodavačky a prodavači. Bylo to zkrátka učňovské středisko. Proto Učňovka. A jelikož většinu učňovské mládeže tvořily dívky, vžilo se také pojmenování U Holek.

„Prodejna byla postavena v šedesátých letech jako učňovské středisko a provozovala ji Jednota. I já jsem se tady v osmdesátých letech vyučil. Po revoluci byla prodejna privatizována a nový majitel ji zaregistroval jako Učňovskou prodejnu s.r.o. Potraviny a smíšené zboží se tu prodávaly ještě po roce 2000, dokud nebyl vedle postaven supermarket. Poté jsme obchod přestavěli na dnešní bar,“ popsal Deníku Martin Sazovský.

U Vodníka

Už třiadvacet let je mezi štamgasty i nepravidelnými zákazníky vžitý název U Vodníka. Oficiálně se však jedná o Pivnici Na Koupališti. „Pivnici jsme jako první soukromníci v Tachově otevírali 13. října 1989. Lidi byli zvyklí na hnědé obložení, my jsme ale udělali zelené obložení, do lokálu jsme napnuli rybářské sítě a dozdobili jsme hospodu obrázky a dekoracemi s motivy vodníka. A protože jsme u koupaliště a kousek od mlýna, lidi tomu začali říkat U Vodníka,“ vysvětlil hostinský František Matoušek.

U Obušku

Další typickou tachovskou hospodou je Obušek, nebo U Obušku. To je shodou okolností dnes oficiální název, který vznikl z lidového označení. Vysvětlení, proč se hospoda tak jmenuje, jsme získali dvě. „Těsně po revoluci tady měla policie malé oddělení, proto se hospodě začalo říkat Obušek,“ řekl Deníku předseda spolku přátel piva Jaromír Matoušek. Další vysvětlení je takové, že na sídlišti Rapotín, kde Obušek funguje, získaly byty rodiny policistů, celníků a vojáků z povolání. Všichni se scházeli v tomto hostinci a pojmenování se nabízelo samo.

Alej vzdechů

Knížecí alej vede od dnešních sportovišť k osadě Světce. Už od původního německého obyvatelstva pochází pojmenování Alej vzdechů. „Rodiny korzovaly po náměstí, ale když se do sebe zakoukali mladí lidé, chodili randit právě do této aleje. Proto ji místní začali říkat Alej vzdechů,“ vysvětlil Pavel Voltr z infocentra. Toto neoficiální označení je zaneseno i na některých starých německých mapách Tachova.

Další názvy…

Pod továrnou Delta, v rohovém domě, fungovala ještě nedávno prodejna potravin. Sice ji provozovala Jednota, ale neřeklo se jí jinak, než U Šírkový – podle jména dlouholeté vedoucí. A ulička pro pěší, která začíná vedle prodejny a jmenuje se Pod Deltou? „Babička jí říká Slepičí. Asi proto, že se tam dřív pohybovaly slepice a cesta byla plná slepičinců. Podle některých lidí se jí také říká Maříkova podle tehdejšího předsedy národního výboru, který dal uličku zřejmě vyasfaltovat,“ uvedl Voltr.

Dům, kterému se říkalo U Taušnerů, byste dnes v Tachově hledali marně. Ustoupil výstavbě světelné křižovatky. Ale dokud stál, byla v něm prodejna oděvů. Na náměstí, v domě, kde je dnes asijská restaurace, byla prodejna ovoce a zeleniny. Říkalo se jí U Imry – podle vedoucího. „Jdeme k Imrovi, dostal kečup,“ vzpomínala jedna z pamětnic na fronty, které se v prodejně tvořily.

Místní názvy, které jsou vžité a používají se dodnes častěji než oficiální, najdeme zřejmě všude. Příští týden se budeme zabývat lidovými pojmenováními ve Stříbře.

Také pro různá zákoutí, provozovny či domy používáte jiná pojmenování, než oficiální názvy? Dejte nám vědět do Tachovského deníku na: jiri.kohout@denik.cz