Jaké to je být řidičem hromadné dopravy?

Já si nestěžuji. Občas jezdí pěkné ženy, které se na vás usmějí, to mi udělá den hezčím, ale samozřejmě není to jen o tom. Někdy jsou dny, na které moc rád nevzpomínám. Ale těch je, naštěstí, málo.

Jaké dny máte na mysli?

Tak někdy mi třeba někdo vyhubuje, že pozdě přistavuji autobus, což je ta klidnější verze. Pak jsou takové ty extrémy, třeba opilí pasažéři, klidně se začnou v autobuse prát. Zažil jsem i jednu bezdomovkyni, která se mnou často jezdila, jednou mi ale v autobuse vykonala malou potřebu a už jsem ji pak nebral.

Co říkáte na tuhle zimu, nedělá vám potíže?

Tahle zima je opravdu horší, všude jsou hromady sněhu, mám problém vůbec zajet k zastávkám. Ty městské jsou v pohodě, ale ty na malých obcích bývají plné sněhu. Snažím se pak zastavit kousek dál, aby mi cestující neskákali z vozu do hromad sněhu. K tomu musím přičíst startování, baterie často odchází. Tyhle nové autobusy jsou francouzské výroby a naše zimy jim opravdu nesvědčí.

Zapomínají lidé v autobusech své věci?

Jéje, dost často, nejvíce jde o deštníky, čepice, ale zažil jsem i peněženky a dokonce telefon. Bohužel, ne vždy se dá všechno dohledat, ale co najdu, to předám na informace.

Vezl jste někdy nějaké zajímavé zavazadlo?

Ano, jednou jsem vezl hady, putovali dolů do kufru. Jinak občas vozím zvířata jako psy, kočky. Psi ale musí mít náhubky a kočky by měly být zavřené v nějaké krabici či tašce.

Můžete brát stopaře?

Ne, to je zakázáno, řidič nesmí nikdy zastavit mezi zastávkami. Je to velké riziko.

Jak si pamatujete ceny jízdenek?

Poslední roky nemusím, jsou zadané v počítači na jízdenky, ale dříve jsme si to museli pamatovat. Takže jsme z hlavy vysypali cenu, číslo zastávky, číslo spoje, prostě jsme museli mít dobrou paměť.