VYBERTE SI REGION

Ke smrkům a přírodní památce

Chodský Újezd – Dnes se podíváme ke dvěma zajímavým smrkům a jedné přírodní památce do lesů mezi Chodským Újezdem a Žďáry.

15.6.2010
SDÍLEJ:

Kvetoucí prstnatce májové v Přírodní památce Žďár u Chodského Újezdu. Foto: Miroslav Trégler

Začneme na rozcestí v místě pravoúhlé silniční zatáčky, jež se v sezóně proměňuje v „houbařské parkoviště“. Nachází se zde mimo jiné tabule se státním znakem připomínající, že jsme na hranici chráněné krajinné oblasti Český les.

Hranici tvoří zpevněná cesta, vydáme se po ní a po chvíli odbočíme vlevo k lesnímu rybníčku. Nedaleko od něj roste mohutný smrk obecný, masivní kmen má na bázi výrazné kořenové náběhy. Z koruny hluboce zavětvené a ze stáří okolního porostu lze usuzovat, že strom rostl dříve jako solitéra. V roce 2008 jsme naměřili obvod 344 cm a výšku 31 m. Smrk zasluhuje ochranu, alespoň jako významný strom Lesů České republiky (jde – li ovšem o les v majetku státu). Paradoxně druhý ze smrků, ač obvodem menší (325 cm) a řekl bych i méně vitální, je stromem památným („Smrk u Žďáru“). Jde o srostlici dvou smrků, nacházející se mezi silnicí a průsekem elektrického vedení ve stoupání k Přednímu Žďáru.

A jdeme do mokřadů. Vracíme-li se po silnici zpět do Chodského Újezda, máme po pravé ruce Slatinný potok lemovaný olšinami. V nejvlhčích místech je porost nejřidší a vegetace ve světlinách nápadně připomíná mokré louky. Možná, že takto vypadaly v původní divoké přírodě enklávy, kde přežívaly světlomilné a vlhkomilné druhy, jež po kultivaci krajiny vytvořily základ společenstev lučních mokřadů. Možná. Jisté je, že v naší oblasti jsou veškeré vlhké louky kulturního původu. Je to zřejmé z faktu, že přestaneme–li je obhospodařovat, v poměrně krátké době zarostou olšemi, vrbami, břízami. Pokud však člověk uměle nezasahoval (a to se týká i hnojení, jež je pro některé druhy likvidační) do druhové skladby těchto luk, dá se říci, že jde o biotopy přirozené.

To je případ neveliké loučky stísněné lesem severně od nivy Slatinného potoka nad rybníčkem zvaným v některých mapách jako Klepáček. Mluvím o přírodní památce „Žďár u Chodského Újezda“ zřízené původně Okresním úřadem v Tachově v roce 1999 (přehlášené v roce 2006 nařízením Plzeňského kraje). Zrodu chráněného území předcházela hrozba samotného zániku předmětu ochrany. Tehdejší situace je popsána RNDr. Řepou v plánu péče z roku 1998 a já si dovolím část ocitovat: „Plocha je součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa, při obnově lesního hospodářského plánu v roce 1989 byla bez stromového porostu, byla zařazena jako část skupiny 20 v rámci porostu 289 D. Na ploše se postupně objevovaly z náletu roztroušeně mladé olše. Protože ochrany přírody byla upozorněna na tuto skutečnost, učinila opatření k jejich smýcení již v roce 1991. Pak však díky nedostatečné komunikaci s vlastníkem byla plocha v roce 1992 zalesněna smrkem. Reakcí na to bylo vymezení nejcennější části skupiny (dnešní přírodní památka) a vyhlášení přechodně chráněné plochy v roce 1995. Protože byla vlastníku zaplacena odpovídající náhrada, dal souhlas k odstranění smrkové výsadby, což bylo provedeno na jaře 1996.“

Včasnou reakcí orgánů státní správy tak byla zachráněna plocha neveliká, ale přírodně zajímavá. Díky za to. Stál jsem před pár dny uprostřed přírodní památky a kochal se stovkami „nachových válců“, květenství orchidejí prstnatců májových. Po pravdě, za posledních deset let jich tu nikdy tolik nekvetlo! Mám dobrý pocit, že péče věnovaná v posledních době tomuto území (kosení, likvidace náletů) přináší své ovoce. Pocit je dobrý dvojnásobně, je – li člověk součástí party, která tu přes léto pobíhá s křovinořezem a hráběmi.

Co je vlastně předmětem ochrany v přírodní památce „Žďár u Chodského Újezda“? Jednak již zmíněná populace prstnatce májového, ale hlavně celé ostřicovo – mechové rostlinné společenstvo, kde se nachází těžiště výskytu prstnatce. Biotop lze označit jako nevápnité mechové slatiniště. V horní části přírodní památky převládá skřípina lesní (společenstvo vlhkých pcháčových luk), na sušším severním lemu je úzký pruh smilkového trávníku, na silně zbahnělém lemu opačném naopak dominuje přeslička poříční. K obohacení vegetačního obrazu zmíním ještě výskyt dalších chráněných rostlin jako jsou prha chlumní, vemeník dvoulistý či tolije bahenní. Základní údaje o přírodní památce můžete získat přímo v terénu z informační tabule instalované Plzeňským krajem.

Miroslav Trégler

15.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Böttgerův památník a jeho blízké okolí chce zvelebit obec Obora
9

Chátrající památník u hranic čeká záchrana

Děti a dospělí zkoušeli paměť i štěstí
12

Děti a dospělí zkoušeli paměť i štěstí

Písničkář hrál, zpíval i vyprávěl příběh z Kladrub

Kladruby – Komorní prostředí sálu muzea v Kladrubech navštívil písničkář a zakládající člen sdružení Šafrán Vladimír Veit.

Nehoda tří nákladních aut uzavřela dálnici D5 u Sv. Kateřiny

Tachovsko – Zranění dvou lidí si vyžádala dopravní nehoda tří nákladních vozů, která se stala v sobotu ráno na dálnici D5 u Svaté Kateřiny.

Zámek v Cebivi mění majitele

Cebiv – Hlavním krokem v otázce stavby bylo především vyřešení vlastnictví. Již delší dobu se totiž o zámek sváděl spor hned několika majitelů. Z nichž ale ani jeden nejevil větší zájem o případné opravy. Nyní se ale situace zcela změnila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies