Jak název napovídá, kniha se věnuje historii uhlířství a železářství v Českém lese. Jak velkou oblast a jaké časové období tato publikace popisuje?

Kniha se věnuje těmto oborům nejen na území Českého lesa. Hutě byly rozmístěny zejména v jeho podhůří. Můžeme například zmínit Josefovu Huť u Pavlovic, která neleží na tomto území, přesto se o ní v knize píše. Co se týče doby, kterou kniha popisuje, jedná se zde především o druhou polovinu osmnáctého století až do sedmdesátých let století devatenáctého.

Bylo v té době území Českého lesa významnějším producentem železa?

Tehdy zde vyrábělo asi jedenáct větších hutí deset procent celkové produkce železa v českých zemích. Někdy jsem se setkal i s jistým primátem. Napříkald Kolowratova huť pod Přimdou byla na konci osmnáctého století hodnocena jako nejlepší železárna v monarchii.

Co bylo impulzem k napsání této knihy?

Inspirací ke vzniku knihy byla akce Den Českého lesa, kde byl s úspěchem postaven a vyzkoušen jeden milíř. Zde jsme experimentálně zkoušeli pálit uhlí i tavit železo.

Jak dlouho jste na této publikaci pracoval?

Práce na ní zabrala dva roky.

Odkud jste čerpal podklady pro vaše dílo?

Bylo to především z původních německých pramenů. Mnoho z nich bylo ještě z devatenáctého století. Bylo to například hlášení pracovníků hutí jejich majitelům, různé účetní podklady a tak podobně. Z nich se daly vyčíst autentické informace i o životě a provozu v hutích. Dalším velice důležitým zdrojem informací byla práce dnes již zesnulého Gustava Hofmanna. Ten se tomuto tématu věnoval ve druhé polovině minulého století. Jeho práce ale neměla knižní podobu, spíše to byly podklady ve formě různých přednáškových materiálů. To se stalo kostrou základu knihy. Na základě těchto příspěvků jsme začali doplňovat materiály.

Vzděláním i povoláním jste geolog. Jak dalece jste využil vaše vzdělání při práci na knize?

Samozřejmě, že jsem své znalosti využil. Pokud je nemáte, tak překlad pramenných fondů by nebyl správný. Bylo v nich mnoho termínů, bez jejichž znalostí by byl překlad pofidérní.

Dnes již po výrobě dřevěného uhlí a železárnách zůstaly jen památky. Dají se nějak shrnout příčiny jejich zániku v našem regionu?

Těch příčin bylo několik. Byla to špatná dovozní politika Rakousko – Uherska, která dovolila dovoz bezkonkurenčně levného železa z Anglie. Dalším faktorem byla vzrůstající cena dřeva, nezbytná pro zdejší železárny. Nejdůležitějším důvodem však byla špatná komunikační dostupnost zdejších hutních dovozů.

Vraťme se k vám, osobě autora. Tato kniha je vaší první publikací?

Ano. Ještě nikdy předtím jsem žádnou knihu nenapsal.

A napíšete ještě?

Abych byl upřímný, touto knihou jsem si odskočil od hlavního tématu, který zpracovávám již deset let. Tím je ucelené zmapování historie dolování v západočeském regionu. Mám tím na mysli především Tachovsko a Domažlicko.

Kdy se tedy dočkají čtenáři vaší další knihy?

To zatím nevím, odhaduji možná za pět let.