VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Expozice připomíná nejen tisíce zemřelých vězňů

FLOSSENBÜRG - Prvními zahraničními vězni ve Flossenbürgu byli Češi z Domažlicka

23.7.2007
SDÍLEJ:

Památník, tábor FlossenbürgFoto: DENÍK/Jiří Kohout

Jan Beláček patřil k prvním neněmeckým zajatcům koncentračního tábora ve Flossenbürgu, městečku vzdáleném vzdušnou čarou zhruba dvacet kilometrů od Tachova. Měl štěstí. V rámci amnestie u příležitosti prvního výročí vzniku protektorátu ho 31. května 1940 propustili. Desetitisíce jiných vězňů z několika desítek zemí už takové štěstí neměly.

Jejich popel a kosti jsou ukryty v mohyle nedaleko bývalého táborového krematoria.

Nová expozice

Koncentrační tábor sloužil jako památník obětem zla několik desetiletí. Od včerejšího dne se může pyšnit novou moderní expozicí. Jejímu slavnostnímu otevření přihlížela včera řada hostů, včetně vysoce postavených politiků a zástupců za války nejpronásledovanějších národů – Židů a Romů. „Nechceme v expozici ukazovat jen historii koncentračního tábora. Zaměřili jsme se více na osudy jednotlivých vězňů, s jejichž příběhy se mohou návštěvníci seznámit,“ řekl nám vedoucí památníku Jörg Skriebeleit. Kromě toho se výstavní prostory, jež byly zřízeny v jedné z bývalých hospodářských budov tábora, věnují dějinným souvislostem, představují všední život vězňů i předměty jejich denní potřeby, zabývají se rovněž poválečnými osudy areálu, který sloužil především jako pracovní tábor.

Flossenbürg a Češi

Nejvíce vězňů, jak si mohou návštěvníci přečíst na mapách v expozici, bylo z Polska a zemí bývalého SSSR. Táborem také prošlo přes čtyři tisíce občanů tehdejšího Československa. Více než tři tisíce se jich nevrátilo. Češi byli prvními zahraničními zajatci ve Flossenbürgu. Byli to především mladí lidé z Domažlicka, zatčení v souvislosti s tzv. Smudkovou aférou (Jan Smudek byl gestapem odhalen jako člen odboje). Ve Flossenbürgu byl vězněn například také známý domažlický malíř František Michl, jehož obrazy najdeme i v pražské Národní galerii. „Blízkost českého území je pro tábor velmi důležitá. Proto tomuto faktu věnujeme značnou pozornost i v expozici. Koncem dubna, když se blížila americká vojska, začala SS koncentrační tábor a jeho četné pobočky vyklízet. Na pochodech smrti se pohybovalo okolo čtyřiceti tisíc lidí,“ uvedl Skriebeleit. Řada těchto pochodů směřovala přes území západních Čech, včetně Tachovska. Na silnicích v okolí Tachova zůstalo ležet několik set mrtvých vězňů v pruhovaných šatech. Jejich ostatky nyní spočívají v tachovském památníku Mohyla.

Průvodce výstavou

Nové výstavní prostory nabízejí expozici v moderním pojetí, ale koncipovanou tak, aby skloubila s odkazem, který osudy zajatců zanechaly. Začít s prohlídkou se může třeba u modelu koncentračního tábora. Projektor do něj promítá barevné body, které popisují, jak se lokalita měnila za války i po ní. O kus dále upoutá fotografie vojáka pod vlajkou SS. Je rok 1938 a tábor byl založen. V další části si můžeme prohlédnout vězeňské mundúry, ručně malované hrací karty, pouzdra na cigarety vyrobená z propašovaného hliníkového plechu (ve Flossenbürgu zajatci kromě dolování žuly vyráběli například části letadel Messerschmitt)… Seznamujeme se s fotografiemi velitelů a strážců, až dojdeme k závěru první části, která popisuje pochody smrti. „Zajímavý je také fakt, jak tábor působil na své okolí,“ uvedl Alexander Schmidt, jeden z autorů expozice. „Nebylo ojedinělé, že ženy z okolí, jejichž muži byli na frontě, požadovaly zapůjčení zajatců pro práce na polích,“ dodal. Schody zavedou do suterénu. Tady už je to hodně osobní. Civilní fotografie šťastných mladých lidí, kteří netušili, že za pár let či měsíců skončí v pruhovaném mundúru kdesi v bavorském pohraničí. Návštěvník se může seznámit s osudy několika z nich. Jedním z nich byl polský Žid Jakub Szabmacher, který po osvobození vstoupil do služeb americké armády a je známý jako Jack Terry. Pod tímto jménem napsal také knihu o svém věznění. Pochodu smrti unikl jen zázrakem. Schoval se totiž v tunelu, který pod ´appelplatzem´ spojoval kotelnu se sklady a kuchyní. Do tunelu je možné nahlédnout. Po skleněné dlažbě dojdeme do místnosti, ve které mrazí v zádech. Umývárna, kde vězňům jejich strážci odňali civilní šaty a pustili na ně sprchu. Tady končila lidská důstojnost.

Tichá vzpomínka

Kdo má ještě psychickou sílu, může se z nové expozice vydat na obhlídku bývalého koncentračního tábora. Dnes je to oáza zeleně, která má především uklidnit a vyvolat tichou vzpomínku. „Zemřeli pro svobodnou vůli, zatraceni vlastním lidem,“ píše se na náhrobku německých obětí. „Ty, kdo zde stojíš, nezapomeň obětí,“ dodává nápis. Od strážní věže, kolem kostela, vedou kroky k náhrobním deskám. Na té české voní květiny. O něco dál stojí krematorium s otevřenou pecí. Ve vedlejší místnosti je vitrína s botami zpopelněných vězňů, v další pitevní stůl.Ana stěnách okolo něj pamětní desky na umučené a zavražděné lidi. Mezi nimi pamětní deska Wilhelmu Canarisovi, který měl odvahu a postavil se proti zlu šířícímu se z Vůdcova doupěte. Byl popraven ve Flossenbürgu. Těžko se člověk odpoutává při cestě zpět od myšlenek typu – co bych dělal já, kdybych žil v té zlé době? Nová expozice i památník svůj účel splňují – nezapomínat na zlo, které je schopen člověk člověku vyvolat.

23.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejdelší vlasy
5

Kraj rekordní a kuriózní

Ilustrační foto.

O víkendu startuje okresní přebor

AKTUALIZOVÁNO

FOTO, VIDEO: Ulicemi Tachova tekla nafta, skvrna se táhla devět set metrů

Tachov – Skvrnu vyteklé nafty v délce několika stovek metrů museli ve středu dopoledne likvidovat hasiči ve spolupráci s silničáři v centru Tachova.

Zemřel Robert Gilbert, velitel jednotky, která osvobodila Domažlice

Domažlice – V pátek 11. srpna zemřel ve věku 102 let Robert Irvine Gilbert. Americký veterán, který se v roce 1945 aktivně podílel na osvobození Domažlic. Robertu Gilbertovi byl v loňském roce jmenován čestným občanem Domažlic.

FOTO: Černobílá kafírna nabídla pouťové koláčky i kávu

Kladruby – Uplynulý víkend patřil v Kladrubech pouti. Tradičně už ji město Kladruby pořádá na několika stanovištích, kde si každý návštěvník pouti najde to, co je mu nejbližší.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení