Komunistické názvy ulic dráždí i roky po pádu režimu

Města ale s přejmenováním nepočítají, neboť změna by je vyšla na tisíce korun. Do peněženek by přitom museli sáhnout i obyvatelé dotčených ulic.

Ve čtvrtek se podnětem Jaroslava Vaňouse na změnu názvu ulice Pohraniční stráže zabývali zastupitelé v Kraslicích. Vaňous pochází z Prahy a název ulice ho zarazil, když městem projížděl. „Byl jsem šokován, když jedna z hlavních ulic ve městě nese název Pohraniční stráže. Velmi mě uráží, když ulice nesou tyto názvy, jež jsou spjaté se zločinným komunistickým režimem,“ uvádí Vaňous.

Zastupitelé se ale do změny názvu nepustí. „Byla by finančně náročná,“ řekl starosta Kraslic Zdeněk Brantl. Radnice argumentuje i tím, že město ani žádné připomínky od obyvatel neregistruje. „Název Pohraniční stráže mi nevadí, i když jiný bych si představit dokázal. Myslím si ale, že s komunistickým režimem jsme se vypořádali jinak a v názvu ulic to není. Navíc pohraniční stráž drželi třeba i Chodové,“ řekl obyvatel ulice Miroslav Pokorný.

Případná změna by se dotkla 543 lidí. V případě přejmenování ulice by lidé byli povinni požádat o nový občanský průkaz a fotografii. „To by si také samozřejmě museli zaplatit,“ poznamenal starosta. Pokud by změnu občanského průkazu dotyčný neprovedl, musela by s ním radnice zahájit správní řízení, což by neslo další náklady. „Město by také například muselo všem obyvatelům zaslat rozhodnutí zastupitelů o změně, což by vyšlo na 16 tisíc korun,“ uvedla v reakci na Vaňousův podnět vedoucí odboru vnitřních věcí kraslické radnice Vlasta Jelínková.

Změna ulice by se přitom dotkla i téměř osmdesátky podnikatelů. Ti by museli vše hlásit živnostenskému úřadu, změnit si razítka a třeba nahlásit novou adresu bance nebo pojišťovně. Je tak patrné, že v celém kraji zůstanou i nadále ulice, jako je Československé armády, Pionýrů nebo právě Pohraniční stráže.