Seznamujeme zde se životem v obcích tak, jak ho vidí místní. Redakce našeho listu se tentokrát vydala do obce Vranov. Loni po podzimních komunálních volbách zde poprvé usedla do křesla starostky Miloslava Svobodová.

Starostkou Vranova jste teprve několik měsíců. Proč jste se dala na obecní politiku?

Myslím, že jsem byla ve fungování obce již trochu zaběhlá. Bývalý starosta už nechtěl dále kandidovat. Tak jsem to jako bývalá místostarostka zkusila.

Takže vás nemusel nikdo přesvědčovat, aby jste se starostování ujala?

Ne, to nemusel. Nechci aby to vypadalo že jsem byla jediná vhodná kandidátka, ale opravdu mám zájem o práci pro obec.

Jako místostarostka jste nahlédla pod pokličku fungování obce. Bylo přesto něco, co vás zpočátku překvapilo?

Plno administrativy. Starosta na malé obci musí dělat úplně všechno. Starostové velkých měst na tuto práci mají lidi. My ne. Tohle nikdo neocení. Nějaký čas trvá, než se člověk v tomto zaběhne, než zjistí co musí, co nemusí. Co je důležité a co ne. A hlavně nám neustále přibývá další papírování.

Co vám dělalo na začátku největší problém?

Legislativu jsem měla jako místostarostka poměrně zažitou. Větší problémy mi spíše dělaly smlouvy. Například nové vyhlášky o odpadech, nové smlouvy s chataři, kterých je tady více než dvě stě.

Jak hodnotíte vaší spolupráci se starosty okolních vesnic i Městským úřadem ve Stříbře?

Mohu, říci, že kdykoli se obrátím na nějaký odbor stříbrského městského úřadu, nebo okolní starosty, vždy mi rádi poradí. Není v tom žádný problém.

Jak s vámi spolupracují zastupitelé obce?

V naší obci je celkem sedm zastupitelů, z nichž pět mi opravdu velice pomáhá. Já se starám o smlouvy, o administrativu. Jeden ze zastupitelů má na starosti pokladnu, spolupráci s účetní, další zase evidenci obyvatel, jiný o správu majetku a tak dále. Práci jsme si rozdělili. Mě to velice pomáhá, protože kromě starostování ještě chodím do zaměstnání.

Jak tedy skloubíte dohromady rodinu, zaměstnání a ještě práci pro obec?

Musela jsem si všechno zorganizovat. Pomáhají zastupitelé, doma pak manžel i dcera. A musím říct, že zatím to funguje.

Ve Vranově máte více než dvě stovky chatařů. Podílejí se také oni na chodu a zvelebování obce?

Spolupracují s námi aktivně. Například počátkem roku si někteří z nich upravili bývalé hřiště. Nebo si také sami opravili příjezdovou cestu k chatám.

Vranov je malá obec. Jaké spolky u vás fungují?

My zde máme vlastně jen fotbalisty a myslivce. Fotbalisté se sami starají o své hřiště a obec jim přispívá na jejich činnost. za to ale chceme, aby také pomáhali. Oni se účastní brigád, nebo pomáhají s organizací různých akcí. Například nyní chystáme brigádu, při které chceme vyklidit nepotřebné věci z kulturního domu.

Mají vaši obyvatelé možnost kulturního vyžití?

Letos jsme už pořádali dětský maškarní ples, Josefovskou zábavu, nedávno se uskutečnil Velikonoční pětiboj. Chystáme dětský den, setkání se seniory, poslední leč, mikulášskou nadílku. Myslím, že se docela snažíme.

Jaké má obec plány na nejbližší dobu?

V letošním roce získal Vranov obecní znak. Proto bychom chtěli v létě uspořádat slavnost, při které by byly obecní symboly vysvěceny. Co se týče investic, chceme vybudovat nové stání pro kontejnery na odpad před obecním úřadem. Dále jsme začali přípravy na vyhotovení nového územního plánu, občané mohou do konce května vznést k němu připomínky. V neposlední řadě jsme také začali pracovat na projektu prodloužení obecního vodovodu přibližně o tři sta metrů. Také bychom chtěli vybudovat dětský koutek ve Vranově.

Co vás ve vsi těší a co naopak trápí?

Těší mne to, že se mi podařilo občany zapojit do dění v obci. A co mne trápí? Kromě toho, že jako obec máme málo peněz, tak už asi nic.