VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Malé vsi neví, co se splašky

Víchov –  „Když se otočí vítr, tak jsou cítit splašky a smrad,"  reagovala Tereza Kadlecová z Víchova na otázku, co říká tomu, že ve vesnici není kanalizace.

25.10.2012
SDÍLEJ:

Některé splašky končí ve strouze u silnice, jak Deníku ukazuje jedna z obyvatelek na fotografii, bohužel nechtěla být jmenována, ale její jméno je Deníku známoFoto: DENÍK/Lukáš Hilpert

„Je opravdu hrozné, že v dnešní době nemáme kanalizaci a splašky se musí ukládat do jímky, nebo se ztrácí někde v černé díře," doplnila. Víchov není jedinou obcí na Tachovsku, která by se s tímto problémem potýká, podobný problém mají na Borsku, Přimdsku i v jiných oblastech.

„Je všeobecně známo, že mnoho lidí zde má přepad. Ti, kteří bydlí u potoka, to pouští přímo do něj. Ale nedivím se jim. Co jiného mají dělat," řekla Deníku obyvatelka Víchova, která si nepřeje být jmenována, ale redakce její jméno zná. Otročínský potok, který protéká Víchovem, se přitom vlévá do nedalekého Víchovského rybníku, ke kterému se v létě jezdí lidé koupat a zároveň je rybníkem chovným.

„Když se podíváte ke strouze u silnice, vidíte sami," říká dále obyvatelka. Ve strouze teče malinký potůček divně zbarvené a zapáchající vody. Údajně by to měly být právě splašky, které se uvolňují z přepadů jímek domácností.

„Ty baráky už jsou starý a jímky samozřejmě taky. Není to tak, že by si přepady vybudovali nynější lidé. Už zde byly společně s domy. Bohužel peníze na vybudování alespoň domácí čistírny nejsou," uvádí obyvatelka

Na kolik vlastně vyjde vývoz jedné žumpy? „To je poměrně složitá otázka. Neexistuje jedna sazba na vývoz kalů," říká Zdeněk Štybar, pracovník stříbrského střediska karlovarské vodárenské společnosti. „Záleží na mnoha aspektech, hlavně na  tom, jak dlouho se jímka vysává, na počtu kubických metrů kalu a na vzdálenosti."

Vezmeme-li jako příklad  jímku o velikosti dvou kubických metrů, vzdálenou čtyři kilometry. „V tomto případě by vysátí kalu přišlo zákazníka na 513 korun a doprava by byla za 814 korun. Dohromady to tedy činí 1327 korun," uvádí Štybar. Jímka se prý vyváží v průměru čtyřikrát za rok. Obyvatel vesnice si tak musí připravit 5308 korun ročně.

Jak je to v jiných obcích? Například na Borsku jsou jedněmi z několika obcí, které nemají kanalizaci, Nový Dvůr a Kosov.

„Bohužel ve spádových obcích čistírny odpadních vod nefungují. Obyvatelé zde kaly vypouští do odpadních jímek, které už většinou u domů byly. To, že mají jímky přepady, samozřejmě vím. Takto vlastně systém funguje, že kalová voda z přepadu je svedena do trativodů," uvádí starosta Boru Petr Myslivec.

Starosta Černošína, pod který spadá mimo jiné i v úvodu zmíněný Víchov, se také Deníku o problematice kanalizace vyjádřil.

„V nejbližší době,  pokud tedy nebude vyhlášen nějaký dotační titul, se stavbou kanalizace ve spádových obcích město Černošín nepočítá," uvádí starosta Jan Grigar.
Ví o tom, že některé splašky mizí pod povrchem obce? „Nic takového jsem za své působení neřešil, že by někam odtékaly splašky a doufám, že to ani není pravda. Předpokládám, že na jímku musí mít majitel povolení od životního prostředí," uvádí černošínský starosta.

Podpora Černošína obyvatelům na vývoz kalů je přitom mizivá. „Bohužel, obec nedisponuje vozem, který by mohl vysát splašky ze žump. Majitel si musí obstarat soukromou firmu, která mu tuto službu provede. Samozřejmě černošínská čistírna má povolení kaly ze spádových obcí zlikvidovat," uvedl Grigar.

Mezi další spádové vesnice na Černošínsku, které nemají čističku odpadních vod, patří například Krásné Údolí, Pytlov, nebo Lažany.
K tématu se Deníku vyjádřil také starosta Přimdy Miloslav Kunt.

„Myslel jsem si, že peníze, které dává Evropská unie, budou využity hlavně na kanalizace v menších obcích. Bohužel se za ně staví většinou mnohem nepotřebnější věci," říká  starosta.
„U malých obcí, které pod nás spadají, se v podstatě jako všude využívají odpadní jímky. To, jestli mají, nebo nemají přepady, vám říkat nebudu, protože se ublíží akorát lidem," řekl Deníku přimdský starosta.

„Lidi v takových vesnicích jsou v podstatě chudáci, protože opravdu nemohou s kanalizací ani vodovodem nic dělat. Žádný investor do těchto projektů nepůjde, protože je to investice na dvě stě let, pokud se jedná o obce, která má méně než padesát obyvatel. A obce na takové investice také bohužel peníze nemají. Buďme vlastně rádi, že ty jímky existují a kaly se ukládají ve vesnicích alespoň takovýmto způsobem. To, že to není ideální, ví v podstatě každý," dodal Kunt.

Lukáš Hilpert

Autor: Redakce

25.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Představení nového loga a tabule v rámci projektu záchrany Böttgerova sloupu ve spolupráci s německou firmou v rámci projektu Böttger.

Obora představila logo s Böttgerovým památníkem

Jedním z cílů záchranných složek byl také požár valníku mezi Stříbrem a Těchlovicemi.

Čtvrtek na Stříbrsku: Dvě dopravní nehody a požár valníku se slámou

Bouřka se silným větrem zaměstnala hasiče v celém kraji

Plzeňský kraj - Hasiči odstraňovali padlé stromy a větve na více než třiceti místech.

OBRAZEM: Setkání s indiány vystřídalo kroužkování ledňáčků

Tachovsko – Společnému soužití člověka s přírodou se věnoval příměstský tábor s Dětským domovem Domino Plzeň.

Petr Ardeleanu bude v sobotu pískat na Baníku

Tachovsko – Ve čtvrtém kole nejvyšších fotbalových soutěží nebudou chybět ani jména všech tří Tachováků, kteří v nich působí. Dva z nich se vydají na Moravu.

Rozhodne již Stříbro o motokrosových titulech?

Stříbro - Neděle 20. srpna bude na motocyklovém závodišti ve Stříbře patřit atraktivnímu programu BUKSA/ADOS Mezinárodního mistrovství České republiky v motokrosu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení