Příhraničí zůstává nejenom okresem s největší nezaměstnaností v rámci Plzeňského kraje. Je také okresem, kde jsou dlouhodobě vypláceny podprůměrné mzdy. Odborníci, kteří pro stát zjišťují výše mezd v jednotlivých oborech, vloni vypočítali pro Plzeňský kraj průměrnou mzdu 104 korun za hodinu. Z téhož průzkumu zároveň vyplývá, že na Tachovsku tuto mzdu nepobírá ani pětina lidí pracujících v podnikatelské sféře. „Na Tachovsku jsou mzdy dlouhodobě podhodnocené,“ uznává i ředitel Úřadu práce v Tachově Jaroslav Stehlík.. „Firmy očekávají loajalitu a hrdost z příslušnosti k podniku. Lidé ale hlavně počítají.

Nespokojenost s platem je proto nejčastějším důvodem výpovědi i důvodem, proč se tolik nezaměstnaných práci vyhýbá,“ tvrdí Stehlík. Nejnižší platy jsou v současné době v zemědělství. „Traktoristamá u nás sice 18 tisíc hrubého, ale musí udělat měsíčně desítky hodin přesčasů. V zimě má potom 12 tisíc hrubého,“ popisuje zaměstnanec farmy ve Starém Sedlišti. Obdobné je to i v dalších zemědělských podnicích. Zpravidla ale platí, že kdo má u firmy historii, je placený lépe, než ostatní a firma se snaží si takové lidi udržet. Lidé, kteří práci hledali, často obviňují podnikatele ze spiknutí. „Než začne někdo na Tachovsku podnikat, provede průzkum. A jen výjimečně zaplatí víc, než je v okolí obvyklé,“ napsal nedávno Deníku jeden z pravidelných čtenářů. Další čtenář píše, že solidního platu se dočkal u své firmy až po velmi dlouhé době. „Čekal jsem pět let,“ píše. Ani tak prý ale nemá ani sto korun na hodinu. „Němec mi dává jen 79 korun. Odejít nemá smysl, v okolních firmách platí stejně,“ posteskl si pisatel.