Historii masopustních oslav měl zmapovanou kronikář Rudolf Hruška. Ten však před časem zemřel, a tak pro Deník na tradici zavzpomínal šestaosmdesátiletý Miloslav Michalec. „Jsem sulislavským rodákem, takže jsem chodil vždycky na masopusty. Válečnou dobu si zrovna nevybavuji, ale vím, že jsem pak chodil, když mi bylo dvacet, takže asi tak kolem roku 1947," připomněl si Michalec své první masopustní tancovačky.

„Dělal jsem tehdy takového jakoby vedoucího masopustu, nosil jsem vousy a plášť a korigoval jsem ten štrúdl masek po vsi. U stavení jsme dostávali většinou koblihy a nějakou štamprličku, třeba griotku. A já navíc ještě vybíral do kasičky," popsal pamětník tradiční masopustní rejdění, které bývá v mnoha vesnicích podobné.

„Kdo mohl, přidal. Peníze jsme pak použili buď na jinou kulturní akci nebo třeba na občerstvení. Večer bývaly tancovačky, samozřejmě také v maskách. Chodily celé rodiny a různé party lidí, takže v průvodu byla třeba parta zdravotníků, nebo parta koček či tučňáků," popsal Michalec poválečné masopusty v Sulislavi.

Na masopust do Sulislavi se sjíždějí diváci z širokého okolí. Představitelé obce jsou na svoji letitou tradici patřičně hrdí. „Mě osobně velmi těší, že se tradice takhle dlouho drží. Kdo se může pochlubit tím, že má už 228. masopust? Lidé tu spolu drží a sejdou se, k masopustu se přidávají i naši chalupáři. A z okolí se sem sjíždějí na podívanou houfy diváků," komentoval starosta Milan Strohschneider.

Ten se zúčastňuje aktivně. „Každý rok mám nějakou masku, v dětství jsem chodil nejvíce za vojáka, kominíka a indiána. Jsem rád, že máme vyhlášený masopust a budu se snažit stále tuto tradici držet."

Martina Sihelská