„Průzkum jsme prováděli například na místě, které mělo být městským hrobem. Zjistili jsme ale, že se tam žádný městský hrob nenachází. Naopka jsme na tomto místě objevili cihlovou vyzděnou hrobku, pravděpodobně z období první republiky,“ řekl Deníku vedoucí archeologického výzkumu Michal Rak. V hrobce se podle vědců nacházejí rozpadlé dřevěné rakve.

Dalším místem, na kterém archeologové pátrali, byl prostor za hřbitovní zdí. „Tam jsme pátrali po hrobu Ivana Krvanova, což byl občan bývalého Sovětského svazu, který byl ve Stříbře za války jako nuceně nasazený. Tudíž nebyl pro nacisty hoden spočinout na hřbitově,“ uvedl historik Jiří Nenutil, který na výzkum získal grant na základě studentské soutěže. O Krvanovovi se ví, že zemřel 18. dubna 1945 ve vězení na stříbrské radnici a že jeho ostatky byly uloženy za hřbitovní zdí. „Mělo to být někde za Seifertovou hrobkou, protože ale místo nebylo nikdy přesně označeno, zatím jsme jeho hrob nenašli,“ doplnil Nenutil.

Součástí výzkumu je také hrob dvou sovětských vojáků, kteří zahynuli ve Stříbře v květnu 1945 a jejichž hrob s památníkem dominuje východní části hřbitova. „Existuje několik verzí, jak vojáci Žurbenko a Bucukin zahynuli. Zkoumání mělo ověřit, jaká z těch verzí je skutečnosti nejblíž. Kvůli betonovému monstru, které bylo jako památník na místě jejich hrobu postaveno, ale průzkum zatím není možný. Na to bychom potřebovali další grant,“ vysvětlil Nenutil.

Hrobů vojáků Rudé armády je v západních Čechách několik. „Lidé se často domnívají, že jsou prázdné a že byly vytvořeny v padesátých letech v rámci ideologické propagandy. Ale v těch hrobech skutečně sovětští vojáci jsou, většinou se totiž jednalo o zajatce, kteří zahynuli za nejasných okolností, nebo to byly oběti pochodů smrti,“ dodal historik.

Archeologický výzkum, který je nedestruktivní a po skončení uvedou vědci vše do původního stavu, by městu mohl pomoci k vytvoření hrobu pro ostatky lidí, kteří zemřeli bez toho, aby se o ně někdo postaral.

„V současné době nemáme kam pohřbít ostatky lidí, jejichž pohřeb muselo vypravit město v posledních několika letech,“ řekl Deníku tajemník Městského úřadu ve Stříbře Radek Strankmüller. Jedná se o ostatky 118 lidí a radnice má představu, že by do nového městského hrobu byl uložen jejich popel a k tomu destička se jménem a údajem, kdy osoba zemřela. „U některých totiž ani není znám datum narození,“ doplnil tajemník.

Jedním z míst na stříbrském hřbitově, kam by se mohly ostatky společně uložit, je podle vědců tzv. Seifertova hrobka. „Rodina Seifertova patřila před válkou ve Stříbře k nejbohatším, což dosvědčuje i honosná hrobka, která je architektonickým skvostem. Majetek však byl po válce zkonfiskován a ani nikdo z rodiny neprojevil po válce o hrobku zájem. Jako místo pro ostatky lidí, jejichž pohřeb vypravovalo město, by se určitě hodila,“ domnívá se Nenutil.

V podzemí hrobky nalezli archeologové deset zinkálových sarkofágů s rakvemi. Sarkofágy jsou podle jejich názoru uměleckými díly, které by si zasloužily konzervaci a důstojné místo v muzeu.

Veřejnost se s výsledky výzkumu může seznámit v neděli 7. srpna od 14 do 17 hodin na stříbrském hřbitově.