VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Myslivost v lednu

TACHOVSKO - Jak v této době hospodaří v lese myslivci a jak může lesu a zvěři pomoci veřejnost?

1.1.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Od ledna do března jsou myslivci především hospodáři, kteří musí pomoci lesní zvěři zajistit potravu a umožnit jí tak přežít těžké zimní období. Proto v těchto dnech přikrmují lesní zvěř i několikrát týdně, záleží však na průběhu počasí a výšce sněhové pokrývky.

Ve všech krmelcích pro spárkatou zvěř by měl být dostatek kvalitního sena. Seno, které vypadlo z krmelců na zem, musí být odstraněno, protože může být kontaminováno zárodky parazitů. Přikrmuje se stále stejným krmivem, protože spárkatá zvěř patří mezi přežvýkavce a ta vyžaduje stálost a pravidelnost potravy. Koncem ledna budou myslivci předkládat medikované krmivo proti vnějším i vnitřním parazitům, a proto musí od začátku ledna navykat srnčí na jadrné krmivo, ve kterém bude léčivo následně podáno.

Suchá krmiva musí být kombinována sdužnatými, senáží či siláží, aby jelení zvěř nezpůsobovala škody na lesních porostech. Ty jsou mnohdy způsobeny nesprávnou volbou krmiv. Největší nebezpečí pro zvěř není však nepříznivé počasí, ale lidská bezohlednost. Zvláště pejskaři často nechávají své miláčky pobíhat volně po lese. Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu.

Pokud pes vyplaší srnčí zvěř, ta před ním rychle uniká. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a umírají na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí. Pejskům zkrátka vodítko sluší a je i důkazem ohleduplnosti. Vpolovině ledna končí lovecká sezona. Klovu patří dodržování tradic, nikoliv alkohol, protože ten se již mnohokrát nevyplatil. Myslivci při prokázání konzumace vprůběhu lovu hrozí konec jeho lovecké činnosti, což je velmi tvrdá, nicméně účinná sankce. Vlednu probíhají myslivecké plesy a bály, které patří díky bohaté zvěřinové tombole knejoblíbenějším.

MYSLIVEC JE V LEDNU PŘEDEVŠÍM HOSPODÁŘ

Od ledna do března je myslivec především hospodář, který musí pomoci lesní zvěři zajistit potravu a pomoci jí tak přežít těžké zimní období. Proto v těchto dnech přikrmují lesní zvěř i několikrát týdně, záleží na průběhu počasí a vzávislosti na výšce sněhové pokrývky. Ve všech krmelcích pro spárkatou zvěř by měl být dostatek kvalitního sena. Seno, které vypadlo z krmelců na zem, musí být odstraněno, protože může být kontaminováno zárodky parazitů. Vtomto období je vhodné předkládat ke krmelcům tzv. letninu, což jsou usušené výhonky dřevin a ostružiní svysokým obsahem siličnatých látek. Dužnatých krmiv je možno předkládat jen tolik, aby je zvěř stačila během několika dnů zkonzumovat.

Při přikrmování zvěře je nutno se vyvarovat podávání zrna pšenice, protože ta může způsobovat zažívací problémy u přežvýkavé zvěře díky vysokému obsahu lepku, který vytváří vpředžaludcích lepkavou hmotu. Aktivita předžaludků přežvýkavců je během zimních měsíců utlumená, zmenšená je resorpční plocha ve střevech i objem předžaludků. Zažívací trakt je tak přizpůsoben nedostatku potravy vzimních měsících. Za nejlepší krmivo považujeme zrno ovsa (obsahuje více vlákniny), kvalitní čerstvou kukuřičnou siláž, kvalitní čerstvou senáž a kvalitní luční či vojtěškové seno. O vhodnosti nerozhoduje předkládané množství, ale mnohem více pravidelnost předkládání (oves, siláž a senáž minimálně 1 x za týden vpřiměřeném množství).

Pomoc zajícům je náročnější. Krmiva se musí předkládat na více místech vmalých množstvích a pravidelně je doplňovat i několikrát během týdne. Opravdovou pochoutkou pro zajíce je kůra mladých větví ovocných stromů (zvláště jabloně). Větve je třeba pravidelně ořezávat a překládat na okraje polí. Pokud prořezávku větví vsadech provedeme již vtomto období, zabráníme tak škodám na stromcích, protože se zajíci budou soustředit na větve ležící na zemi a nebudou okusovat kmínky stromků.

Bažantům je zapotřebí doplňovat do zásypů obilí, spolu se zadinou. Zásadou by mělo být, aby v zásypech bylo vždy přiměřené množství potravy kpočtu stavů drobné zvěře v honitbě. Po navlhnutí může zrno rychle zplesnivět a pak zvěři škodit. Kachny se dají přikrmovat na ledě nebo v zásypech na okraji vodních ploch.

Často spřikrmováním zvěře pomáhá i veřejnost

Při tom se však dopouští mnoha chyb. Zásadně nelze krmiva ponechávat na sněhu, ale je nutné ho donést přímo do krytých krmelců, protože ponechané na mokrém sněhu začne rychle nahnívat, bobtnat a zvěři může pak spíše uškodit. To platí zvláště pro suché pečivo. Kolem krmelců by se měli lidé pohybovat co nejméně, všude totiž zanechávají pachové stopy, které odrazují zvěř. Se psy by do přírody vdobě sněhové pokrývky neměli vydávat vůbec.

Na každou honitbu připadá vprůměru dvanáct přikrmovacích zařízení, které musí pověření členové mysliveckého sdružení doplňovat. Myslivci se snaží sice zvěři pomoci a vdobě strádání ji přikrmovat, ale i pro ně zůstávají některé lokality nedostupné. Jsou místa, kam není možné krmivo dopravit ani pomocí terénních vozů. Vypomoci mohou traktory, v krajním případě přicházejí na řadu sněžnice a běžky. Vhorských oblastech však dojít jen tak s nějakým batohem zásob na zádech nestačí. Jedním z řešení, jak zvěř před takovýmito podmínkami zvláště vhorských oblastech uchránit, je vybudování nových přezimovacích obůrek. Myslivci by zde měli usnadněnou práci s dokrmováním a zvěř by nezpůsobovala škodu okusováním dřevin. Tento trend se objevil ve vyšších polohách kraje v osmdesátých letech minulého století. Po roce 1993 se ale kvůli rozčleňování a pronajímání honiteb a z ekonomických důvodů od jejich pořizování ustoupilo.

ZVĚŘI NEJVÍCE ŠKODÍ LIDSKÁ BEZOHLEDNOST

Největším nepřítelem pro zvěř však není mráz a sníh, ale lidská bezohlednost. Největší problémy způsobují v honitbách pejskaři, kteří nechávají svá zvířata pobíhat volně po lese. Dle zákona o myslivosti a zákona o lesích není možno volně venčit psa vpřírodě. Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes vyplaší srnčí zvěř, ta před ním uniká. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a umírají na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí.

Nejen pejskaři, ale i běžkaři a příznivci terénních vozidel jsou každým rokem pohromou pro poklidný život zvěře. Myslivci proto se stejnou periodicitou vyzývají k ohleduplnosti. Stačí, aby nyní nezacházeli hluboko do lesů, nebo se nepohybovali prostředkem pole, kde se schovávají zajíci, ale aby se drželi na krajích lesů a běžkaři dodržovali vyznačené trasy. Neukázněnost lidí vyhání zvěř z jejích úkrytů. Útěk je pro ni vysoce rizikový. Často dochází ke zraněním či uštvání, a když potom znovu ulehne na sníh, je náchylná k zápalům plic. Ty vedou až ke smrti.

POVINNOSTI MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE

Myslivecký hospodář shromažďuje záznamy o lovu zvěře a jejím úhynu, evidenci vydaných plomb a lístků o původu zvěře, evidenci o nakládání se zvěří a zvěřinou. Podle dispozic státní správy myslivosti podává hlášení o průběhu lovu. Hospodář dbá na dodržování klidu v honitbě, zejména v okolí krmných zařízení. Stará se rovněž o citlivé vysvětlení veřejnosti, že procházka svolně pobíhajícím psem je v tomto období pro zvěř velmi nebezpečná. Pokud je vyšší sněhová pokrývka raději hospodář zruší pořádání nátlaček na lišky a černou zvěř.

KONČÍ LOVECKÁ SEZÓNA

15. ledna končí doba lovu jelena evropského a jelena siky a hus. Po obnově (čerstvě napadlý sníh) a řádném obeznání pořádají myslivci společné lovy (naháňky, nátlačky) na černou zvěř a lišky. Na společném lovu můžeme lovit jen selata a lončáky prasete divokého (černé zvěře). Koncem ledna končí doba lovu bažanta vbažantnicích, a tak vsoučasnosti probíhají poslední lovy. Dále se smí vlednu lovit kuna lesní a kuna skalní, straka, vrána, liška, sele a lončák prasete divokého.

Hony jsou pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic a vhodného oblékání. Dobře organizovaný výřad jako pocta ulovené zvěři na závěr honu s loveckými fanfárami je zážitkem pro všechny účastníky honu samozřejmostí, kterou obdivují i zahraniční lovci, kteří u nás nalézají neopakovatelnou atmosféru, kterou dotvářejí i tradice. Klovu tedy patří dodržování tradic, nikoliv alkohol, protože ten se již mnohokrát nevyplatil. Navíc myslivci při prokázání konzumace vprůběhu lovu hrozí konec jeho lovecké činnosti, což je velmi tvrdá, nicméně účinná sankce.

Vlednu probíhají také myslivecké plesy a bály, které patří díky bohaté zvěřinové tombole knejoblíbenějším.

Co dalšího se děje vhonitbách?

V první polovině ledna:

- končí chrutí divokých prasat

- začíná kaňkování lišek

- lesníci provádějí pěstebné zásahy vlese = probírky (výchovné těžby) listnáčů, přičemž využívají zmrzlé půdy k mýtní těžbě na podmáčených půdách, rašeliništích a v místech s nárostem mladých stromků.

- vlesích probíhá těžba dřeva

- probíhá kontrola ochrany proti okusu zvěří a funkčnost oplocení mladých kultur, myslivci pomáhají sopravami a obnovou nátěrů. Nejlepší ochrana proti okusu je správné přikrmování.

Vdruhé polovině ledna:

- začíná kvést čemeřice

- hnízdí křivka obecná

- vnižších polohách začíná honcování zajíců

- začíná houkat výr

- srncům začínají růst parůžky

- je vhodné nakupit potřebná hnojiva a osiva na zvěřní políčka, kontrolovat zabezpečení skladů proti hlodavcům

- probíhá hlavní sezóna sběru šišek smrku, borovice, modřínu, jasanu, lípy, akátu.

- probíhá sběr roubů pro zakládání semenných sadů, řízkují vrby a topoly, připravují se na jarní síji ve školkách, vysévají semena břízy na sníh.

- vychází únorové číslo časopisu Myslivost Stráž myslivosti snovými informacemi a radami nejenom z myslivosti

Ing. Jiří Šilha, Ph.D

pověřený pracovník pro styk smédii

Českomoravská myslivecká jednota

Čtěte také: Lidové pranostiky na leden

1.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejdelší vlasy
5

Kraj rekordní a kuriózní

Ilustrační foto.

O víkendu startuje okresní přebor

AKTUALIZOVÁNO

FOTO, VIDEO: Ulicemi Tachova tekla nafta, skvrna se táhla devět set metrů

Tachov – Skvrnu vyteklé nafty v délce několika stovek metrů museli ve středu dopoledne likvidovat hasiči ve spolupráci s silničáři v centru Tachova.

Zemřel Robert Gilbert, velitel jednotky, která osvobodila Domažlice

Domažlice – V pátek 11. srpna zemřel ve věku 102 let Robert Irvine Gilbert. Americký veterán, který se v roce 1945 aktivně podílel na osvobození Domažlic. Robertu Gilbertovi byl v loňském roce jmenován čestným občanem Domažlic.

FOTO: Černobílá kafírna nabídla pouťové koláčky i kávu

Kladruby – Uplynulý víkend patřil v Kladrubech pouti. Tradičně už ji město Kladruby pořádá na několika stanovištích, kde si každý návštěvník pouti najde to, co je mu nejbližší.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení