Kostel sv. Jana Křtitele v Kostelci má nové vitráže a krovy, v plánu je oprava střechy. Památka v Boněnově, kostel Všech svatých, má nové vnitřní omítky, obnovenou podlahu, nová okna a střechu. V Černošíně sundali nakloněný kříž z věže kostela sv. Jiří, po zrestaurování ho vrátí na věž a i tento kostel čekají jisté opravy. O sakrální památky se starají obce, města, občanské spolky či farnosti.

U SVATÉHO MARTINA OPRAVUJÍ BÁŇ

Jedna z nejvíce ohrožených památek v Plzeňském kraji je barokní kostel svatého Martina v Damnově. I tomuto se blýsklo na lepší časy. Právě v těchto dnech totiž řemeslníci pracují na rekonstrukci a opravách vrchní části věže. Nejvrchnější díl, věžičku, na které je umístěný kříž, sundali pomocí jeřábu a umístili ji do lodi kostela, kde ji rekonstruují. Výsledkem prací by měla být nová střecha kopule pokrytá měděným plechem, opravená věžička nad kopulí a pozlacený vrchní kříž. Kulturní památka zařazená mezi nejohroženější v Plzeňském kraji patří pod římskokatolickou farnost v Boru. Ta na opravu v hodnotě převyšující milion padesát čtyři tisíce získala dotaci od ministerstva kultury ve výši devět set tisíc korun. Podle informací, které Deník získal na borské farnosti, se finančně na opravách z části podílí také město Bor a farnost.

Práce na opravách provoz v kostele nijak neomezí, přes zimu se tam bohoslužby nekonají. „Kvůli klimatickým podmínkám by to ani nebylo dobré jak pro faráře, tak pro věřící. Takže v kostele se slouží od Velikonoc do svatého Martina. Na vánoční mše pak věřící z Damnova mohou přijít do Boru," řekl Deníku za borskou farnost páter Wojciech Kaczmarek.

Kostel z první poloviny osmnáctého století má značně poničený krov věžní kopule, do které zatékalo. Asi nejhorší byl stav na západní straně, která je namáhána povětrnostními podmínkami nejvíce. „Vrchní část na kopuli byla ve velmi špatném stavu. Trámy jsou na několika místech téměř úplně shnilé," řekl tesař Jaroslav Punčochář, který má dvacetiletou praxi a zkušenost s opravami dalších pěti věží v okolí například i na klášteře v Teplé. Tesaři se snaží zachovat co nejvíce původních dřevěných prvků a kopírují práci starých mistrů. „Pokud to jen trochu jde, tak zůstává starý trám, když je zdravý, a ty zničené se musí nahradit novými, jako například veškeré stojky, na kterých věžička stojí," dále popsal s tím, že celková výška věžičky i s křížem má asi sedm metrů. Věžička by nešla opravit na kopuli kvůli špatnému přístupu. „Je to velice pracné, když se podíváte na tu komplikovanou provázanost trámů. Vnitřkem věžičky se protáhnout je téměř nemožné."

ZAJÍMAVOSTI, NÁLEZY

Tesaři se setkali i s několika zajímavostmi při odkrývání vnitřku věžního prostoru. Například objevili hnízdo kuny, která se zabydlela přímo v trámoví u zvonů a překousala kabely k elektrickému pohonu.

Objevili díru ve věži, která podle řemeslníků zbyla pro průstřelu z druhé světové války.

Do věže nedávno uhodil blesk a poškodil kabeláž.

HISTORIE KOSTELA, PO SANTINIM PŘICHÁZÍ DIENTZENHOFER

Kostel svatého Martina navrhl zřejmě jeden z nejznámějších architektů. „Hlavním Santiniho úkolem v Kladrubech byla barokně gotická přestavba ohromné pozdně románské klášterní baziliky (1711-1726), která patří k umělcovým nejoriginálnějším dílům. Pro opata Fintzgutha dále realizoval stavbu kaple v Ostrově u Stříbra i letní rezidence ve Skapcích (bohužel zcela zničenou utilitární přestavbou). Na sklonku třetího desetiletí vstoupil do služeb kladrubského kláštera další geniální pražský architekt – Kilián Ignác Dientzenhofer. Jeho vynikajícím dílem je budova nového konventu v kladrubského kláštera, na klášterním panství vznikl na základě jeho projektu zřejmě kostel sv. Martina v Damnově (kolem 1740)," uvádí autoři Koncepce podpory státní památkové péče v Plzeňském kraji.

Obec Damnov, na jejímž jižním okraji se kostel nachází je prvně zmiňována v roce 1239. Kostel sv. Martina získal svoji barokní podobu až v polovině 18. století. Loď je osmiboká s pravoúhlým presbytářem, po jejíž severní straně je sakristie. Sakristie je zaklenutá křížově a takzvané kněžiště ukazuje, že kostel byl původně gotický.

BLÍZKÁ BUDOUCNOST

Po opravě se věžička s pozlaceným křížem vrátí na báň. Řemeslníci k navrácení opět použijí jeřábu a stane se tak v polovině prosince. O opravách budeme nadále informovat.