Na oslavy založení Lestkova přijeli i pováleční pamětníci

Mezi nejvzácnější hosty patřili ti, kteří se do Lestkova přistěhovali po válce jako děti. Život je posléze zavál do nejrůznějších koutů republiky.

„Po válce jsme se s rodiči a sourozenci přistěhovali nejprve do tři kilometry vzdáleného Milíkova. Ten po pár letech srovnali se zemí, tak jsme se přemístili do Lestkova, to mi bylo asi čtrnáct," vzpomínala dnes 69letá Inge Pástorová z Ostrova nad Ohří. „Vracím se sem ráda, ale příležitostí už moc není. Jezdíme na setkání bývalých obyvatel a rodičům na hrob. Dneska jsem se tady potkala s bývalými spolužáky a kamarády, ale už jich taky hodně zemřelo."

Z Plzně přijela i její sestra Anita Štěpánová, které je 74 let. „Se známými z Lestkova jsme dodnes ve styku, navštěvujeme se, telefonujeme si," řekla.

Nechyběla ani pamětnice, usměvavá 78letá Marie Majerová z nedalekého Stanu. „Přišli jsme sem po válce, to mi bylo jedenáct let. Nejen já, ale hlavně moje děti nejvíc vzpomínají na místní obecnou školu. Nejvíc jim utkvěl v mysli vesnický pan učitel. Chodily do Lestkova ze Stanu pěšky. Když přišly do školy promrzlé, posadil je ke kamnům, uvařil jim čaj, dal uschnout rukavice i boty. Nebo nám zatelefonoval, že si je nechává ve škole, protože se žene bouřka," vyprávěla Marie Majerová.

Pamětníků byl plný kulturní dům, mnozí se po letech viděli poprvé.

Program připravila obec už od ranních hodin. Jeho prvním a nejdelším bodem byl fotbalový turnaj. Konala se i mše, v kostele byla také instalována výstava. Nechyběly pouťové atrakce, stánky. Obcí se vydal i dobový průvod, který završila ukázka rytířského bojového klání. Před hospodou vyhrávala kapela Starší páni a večer se konala pouťová tancovačka. Nakonec se umoudřilo i počasí, přestalo pršet a všichni si mohli oslav dostatečně užít.