Toto setkání se koná při příležitosti sto dvacátého pátého výročí takzvaných Borských tezí. V roce 1883 se sešli právě v Boru na zámku knížete Löwensteina významní odborníci tehdejší doby, aby hledali východisko pro řešení tehdejších sociálních problémů.
„Teze řešily otázky dělnictva a řemeslníků. Co se týče dělnictva, zabývaly se především vztahy mezi zaměstancem a zaměstnavatelem, které by ustanovily podmínky pro pracovně – právní vztahy a mzdy. Řešilo se, jak zajistit úspory, zabezčení celé rodiny dělníka až do jeho smrti. Co se týče řemeslníků, šlo o podobné podmínky jako u dělnictva, jen byly rozdílné o podmínky zakládání cechů,“ uvedl organizátor Petr Havlík.
Na programu, který probíhal od pátku do neděle, byly mše svaté v chrámu svatého Mikuláše a odborné semináře v borském kině.
Na nich vystoupili přední světoví profesoři z prestižních univerzit. S přednáškou Kořeny evropské identity se představil Gérard – Francois Dumont z proslulé pařížské univerzity Sorbonne. Nechyběl pravnuk zakladatelé Borských tezí kníže Alois Konstantin zu Löwenstein. Promluvili zde také předseda legislativní rady vlády Cyril Svoboda, nebo europoslankyně Zuzana Roithová.
„Dnes se zde řeší soužití kultur. Evropa neví, jak dál. Je to nutné řešit. Tento seminář přistupuje k řešení otázek, na kterých je Evropa postavena, a to jsou otázky křesťanství,“ poznamenal Havlík.
„Na témata se nahlíží a rozebírají se z několika pohledů mnoha národů a národností. Jedná se na opravdu vysoké úrovni. Cyklus je také zaměřen na etiku. V každé zemi jsou problémy a tady se probírá, jak je vyřešit. Delegáti se radí, kterak s jednotlivými problémy naložit,“ uvedla pracovnice Hnutí křesťan a práce Ludmila Johnová, která se mimo jiné také podílela na přípravě samotného programu.
Návštěnvínkům se přednášky a mše líbily. Výhodou bylo, že semináře byly překládány do tří světových jazyků – angličtiny, francouzštiny a němčiny.
Josef Holek