V trávníku je zapíchnutý velký transaprent, ze kterého se usmívá tvář mladíka, který to vlastně všechno zpískal.

Zdeněk Štybar. Ke špičce světového cyklokrosu patří už několik let. Ovšem v sezoně, která právě skončila, usedl pevně na pomyslný trůn. Stal se letošním králem tohoto sportu, a to téměř absolutním – patří mu titul Mistra světa, vyhrál světový pohár, Superprestige, usadil se v čele světového žebříčku. Všude se uvádí, že to byla sezona snů. A tu sezonu snů přijel Zdeněk oslavit do rodného Stříbra, které na svého Štybyho nedá dopustit. Však také Štyby málokdy opomene v rozhovorech zmínit, odkud pochází.

Vždy usměvavý

Blíží se patnáctá hodina. Vcházím do radnice, ve tři má začít tiskovka. Zdravím se ve vestibulu se starostou Miroslavem Nenutilem. Přichází k nám mladík se svým typickým úsměvem. Zdeněk Štybar. Zdraví první, i když by jako král cyklokrosu nemusel. Jeho úsměv, který nás tak potěšil v cílové rovince mistrovského závodu v Táboře, jej provází celou tiskovkou.

Vypráví, jak pekl nákyp s čokoládovou pěnou na Restaurantdag, který jej čeká o víkendu s belgickým fanklubem. Také se těší na dovolenou do Egypta, kam odjíždí se svojí belgickou přítelkyní Inés. „Po téhle sezoně je moře a teplo ideální dovolená. Fakt se budu deset dní válet na pláži. Možná si zkusím nějaké vodní sporty, ale hlavně si chci odpočinout,“ hovoří o svých plánech na nejbližší období. Po Mistrovství světa totiž neměl žádný volný den, kdy by se mohl plně věnovat sám sobě, své přítelkyni, svým nejbližším.

Zdeněk také prozrazuje, že si teď, po sezoně a před začátkem příprav na další, trochu více dopřává. „Teď jím i to, co jinak nemůžu. Dal jsem si třeba pořádnou porci hranolků. Sice mi druhý den po nich nebylo moc dobře, protože organismus na to není zvyklý, ale chutnaly,“ řekl, opět s typickým úsměvem. „Možná si utrhnu taky jednu jitrnici ze stromu,“ dodal.

Jitrnice na stromě a pivo v kašně, to je výsledek hecu, kterého se chytil jeden z místních podnikatelů. Novinářům to vysvětlil Zdeněk Štybar starší. „Jednou jsem řekl, že jestli Zdeněk vyhraje Mistrovství světa, porostou na stromě před radnicí jitrnice a z kašny poteče pivo. Jeden podnikatel to vzal jako výzvu, kterou dodržel.“

Go, Štyby, Go!

Tiskovka končí. Dívám se z okna radnice na náměstí. Za těch pětačtyřicet minut se velice slušně zaplnilo. Později se dozvídám, že pozdravit šampiona přišla asi více než tisícovka spoluobčanů.

Nálada na náměstí graduje. Blíží se čtvrtá hodina a promrzlé davy se snaží rozehřát a vyhecovat z pódia spíkři. Divadelní soubor Divoch hraje symbolickou scénku inspirovanou pohádkou Dařbuján a Pandrhola o jitrnicích, pivě a šampiónovi v cyklokrosu. Členové fanklubu už vytvořili špalír, kterým Zdeněk Štybar půjde k pódiu. Vlaječky, šály, čepice, trumpety. Hlavně trumpety. Stejné, které koncem ledna v Táboře hnaly a dohnaly Štybyho na nejvyšší post stupňů vítězů.

Konečně. Z okna radnice se ozývá fanfára z Verdiho Pochodu gladiátorů. Na náměstí vjíždí kočár a v něm Zdeněk Štybar. Náměstí burácí, volá Go, Štyby, Go! Světový šampión (jak jinak, než s úsměvem na rtech) vystupuje z kočáru a kráčí špalírem rozjásaných fanoušků k pódiu.

Oficiální část oslav je naštěstí více spontánní než oficiální. Zdeněk dostává od krajského radního Jiřího Stručka na památku hokejový dres se znakem kraje jako poděkování za vzornou reprezentaci. Znějí salvy ostrostřelců, náměstí volá „Zdeňku, děkujem!“

A Zdeněk před koncem česky i vlámsky ujišťuje občany, že i když momentálně žije v belgickém Essenu, jeho domov je tady ve Stříbře. „Essen beru jako svoji kancelář,“ říká davům.

Ještě než odejde na radnici na autogramiádu, podává ruku divákům v první řadě. Seniorům, kteří sedí na židlích a vozících. Nikoho neopomene.

Potkávám kolegyni Martinu. Sděluje mi, co zjistila mezi návštěvníky oslav.

„Zdeněk je pěkný kluk, děti jsou z něj unešené. Pořád tu na něj pokřikují a snaží se k němu dostat co nejblíže,“ dozvěděla se od Zlaty Loosové.

Za Zdeňkem nekteří fanouškové jezdí i do Belgie. „Tam je to o něčem jiném, pro ně je to národní sport, to my to tu tolik nebereme. Na závody v Belgii chodí celé rodiny. Někdy tam jezdím s fanklubem, také mám trubku a pořádně fandím. Už se těším na další sezonu, Zdendovi věřím, zase bude dobrý,“ uvedl Stanislav Zajíček mladší.

Zdeněk zapůsobil na každého, lidé jej nenechali chvíli vydechnout. „Ja to tak charismatický člověk, prostě Vítěz s velkým V. Mám radost, že ho tu můžu vidět osobně, zatím jsem ho znala jen z televize,“ sdílela nadšení s ostatními Alena Matějková ze Stříbra.

Moc si ho neužijí

Chybí už jen poslední část oficiálních oslav. Přípitek a zápis do pamětní knihy města. Ptám se Zdeňka Štybara staršího, jak vnímá dnešní odpoledne. Otec Štybar je ulítaný, zpocený, ale šťastný. „Je to hezké, příjemné odpoledne. Je to taková milá tečka za tu dřinu při sezoně,“ říká.

Maminky Hany Štybarové se ptám, co vařila Zdeňkovi dobrého, když ho měla pár dní doma, a jak si ho vlastně užila. „Vařila jsem, co si poručil. Řízek, koleno, bramborovou kaši. To, co v sezoně nesmí.“ Však také Zdeněk na svých oficiálních webových stránkách uvádí v kolonce oblíbené jídlo „vše od maminky“.

„Ale neměli jsme moc času si ho užít. Je na roztrhání. Alespoň jsme si stačili udělat výlet do Karlových Varů. Ještě bychom chtěli na společnou dovolenou,“ dodala Hana Štybarová.

Z autogramiády přichází Zdeněk Štybar. Následuje série poděkování za reprezentaci, za podporu, zápis a podpis do pamětní knihy města. Zdeněk už se ale těší do Sytna, kde si konečně popovídá a posedí u piva s těmi, kteří jej věrně doprovázeli na mnoha závodech – se členy fanklubu.

Ani tam se mu nevyhnulo podepisování čehokoliv, od fotografií, přes různé části těla až po oblečení a hudební nástroje. V čele stolu vedle mistra světa seděl i kamarád a kolega z reprezentace Petr Dlask a Zdeňkovi rodiče.

„Je to náš kluk. Všichni ho obdivujeme. Je výborným sportovcem, ale také kamarádem. Vždycky si pro nás najde čas, i když je vidět, že je hodně unavený. Je to prostě formát,“ pochválil sportovce Václav Bodiš ze Sytna.

Oslavy skončily a v pátek Zdeněk odletěl zpět do Belgie. Povinnosti volají, je třeba podle zvyklostí nakrmit vlastnoručně vyrobeným nákypem s čokoládovou pěnou stovky balgických fanoušků. A pak konečně přijde tolik vytoužená dovolená.

A Stříbro? To se bude těšit na zlato. Protože ve Stříbře všichni věří, že za rok Zdeněk titul obhájí.

S přispěním Martiny Sihelské