VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejdůležitější byl lidský um a velice čistá voda

Michalovy Hory - Třetí z generace Altmannů, devadesátiletý Bedřich Altmann, vzpomíná na dobu rozkvětu i konce výroby papíru v Michalových Horách

1.12.2008
SDÍLEJ:

Majitel bývalé papírny v Michalových Horách Bedřich Altmann ukazuje filtrační papír, který se zde vyráběl.Foto: DENÍK/Antonín Hříbal

Zakázky z mnoha evropských zemí, výrobky uznávané mezi odborníky, herbářový, filtrační i balící papír nesoucí vodoznak jelení hlavy. Taková byla někdejší sláva papírny v Michalových Horách. Dnes budova s rozložitou střechou s charakteristickými větracími otvory pro sušárnu a komínem nedoznala na první pohled větších změn od roku 1950, kdy se zde zastavila výroba.

Historie papírny v Michalových Horách sahá až ke konci šestnáctého století. Zprvu se papír vyráběl ručně, pak pomocí strojů poháněných třemi vodními koly a nakonec také pomocí parních strojů. Vždy bylo ale zapotřebí dvou věcí, bez nichž by kvalitní papír nevznikl. Velice čisté vody a lidského vztahu k papíru spojeného s umem.

To potvrzuje majitel papírny a nejstarší z rodu Altmannů devadesátiletý Bedřich Altmann. „Čistou vodu jsme brali ze zdejší štoly. Nejprve tekla do odkalovacích nádrží a pak do výroby. Ještě dnes zde teče a je velice čistá,“ říká a ukazuje na dvoře jezírko s průzračnou vodou plné karasů. „Nejsložitější při výrobě papíru bylo uhlídat, aby měl správně dlouhé vlákno. Příliš dlouhé láme papír a když je moc krátké, tak se rozpadá,“ popisuje nynější majitel problematiku výroby.

Za války dělali papír do masek

Za Druhé světové války se zde vyráběl filtrační papír do masek. Situace už před válkou si ale vyžádala taková opatření a papírna se připravovala na výrobu právě tohoto druhu papíru. „Přišlo nařízení pro všechny papírny zde v okolí. Dělali pak filtrační papír pro naši armádu, já ale už byl tehdy na západní frontě,“ vzpomíná Altmann.

DOBOVÝ SNÍMEK PAPÍRNY V MICHALOVÝCH HORÁCH. Fotograf zachytil před papírnou pět postav, ve kterých Bedřich Altmann poznal svého dědu z matčiny strany Sigmunda Švajnicera (zprava), maminku Marii Altmannovou a tatínka Františka (druhý zleva).

Válka pro papírnu znamenala velké změny. Pracovali zde francouzští váleční zajatci a také synovec francouzského prezidenta Charlese de Gaula Henri de Vernisy. Na toho vzpomíná Bedřich Altmann se zaujetím. „On si oblíbil zdejší krajinu a hlavně Michalovy Hory. Měl zájem postavit tady hotel. Vrátil se v devětačtyřicátém s manželkou a uvažoval o bydlení v jednom z domů u elektrárny tam, jak je Čiperka,“ říká o záměru postavit rekreační zařízení.
Léta plynula a situace nepřála takovým stavbám a akcím. Nakonec na realizaci projektu nedošlo. „Mně je to líto, že se nepovedlo rekreační středisko postavit, ale také zdejší lidé stavbu zamítli kvůli klidu, který by ztratili,“ posteskl si Altmann.

BUDOVA BÝVALÉ PAPÍRNY. Vnejší vzhled budovy, kde se do roku 1950 vyráběl papír, zůstal téměř zachován

V pětačtyřicátém po válce se Bedřich Altmann vrátil z Francie. Zdejší Němci byli odsunuti a do papírny přišli čeští pracovníci. „No, ale to nebyli žádní odborníci. Dělat papír sem přišli truhláři nebo zámečníci. Ale k výrobě papíru potřebujete přece cit a um. Za války mi táta předal papírnu a já byl tehdy jejím majitelem,“ pokračuje ve vyprávění.

Smutný konec výroby

Objednávky přicházely po válce z mnoha zemí a deset zaměstnanců pracovalo od rána do večera naplno, aby uspokojilo požadavky zákazníků. Přesto za pár let přicházejí problémy, které výrobu definitivně ukončily. „Přišly konfiskace majetku, národní správce a úpadek provozu. Papírnu převzaly v osmačtyřicátém roce Západočeské papírny. Ty přerušily styky se zahraničím a začaly vyrábět jen balící papír. Postupně jim došly zásoby a za dva roky skončila výroba úplně. Já jsem sháněl zaměstnání a v Chodové Plané otevřeli podnik státních statků. Tam jsem nastoupil jako technik,“ říká.

Někdy v sedmdesátých letech jednou přijelo černé auto za Bedřichem Altmannem a muži měli v rukách štos papírů. Šlo o požadavky na výrobu. „Ukázali mi objednávky z Anglie, Egypta i Jugoslávie s tím, abych začal znovu výrobu. Asi sháněli valuty. Odmítl jsem to. Už v papírně nebyli ani odborníci ani stroje. Západočeské papírny stroje rozmontovaly a odvezly. A takový rozebraný papírenský stroj nedáte dohromady,“ poukazuje vitální důchodce.

Papír slouží dodnes

Na výrobu papíru mělo vliv roční období. Klížená papírovina se vyráběla zásadně v létě a schla padesát hodin. Papírovinu na výrobu filtrů, sacích papírů a pijáků dělali naopak v zimě za mrazů. Ten mohl mokrý papír roztrhat, a tím nabýval na větší schopnosti sát i filtrovat. „To byla jedna z hlavních činností, výroba kávových filtrů. Ještě je mám schované a dodnes si přes ně dělám kafe,“ ukazuje na kuchyňskou linku a bere do ruky papír kruhového tvaru. Na dotaz, kdy byl tento papír vyroben odpovídá okamžitě poté, co si ho prohlédne proti světlu: „Určitě ještě před válkou, to poznám podle tvaru síta,“ ukazuje na obtisk drátků na papíře.

Nachází se ve vašem okolí zajímavá a časem opomenutá stavba? Znáte poutavý životní příběh a chcete se podělit s našimi čtenáři? Pište na poštovní adresu redakce Tachovského deníku nebo na antonin.hribal@denik.cz. Jako značku uvádějte „příběh“.

Autor: Antonín Hříbal

1.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Představení nového loga a tabule v rámci projektu záchrany Böttgerova sloupu ve spolupráci s německou firmou v rámci projektu Böttger.

Obora představila logo s Böttgerovým památníkem

Jedním z cílů záchranných složek byl také požár valníku mezi Stříbrem a Těchlovicemi.

Čtvrtek na Stříbrsku: Dvě dopravní nehody a požár valníku se slámou

Bouřka se silným větrem zaměstnala hasiče v celém kraji

Plzeňský kraj - Hasiči odstraňovali padlé stromy a větve na více než třiceti místech.

OBRAZEM: Setkání s indiány vystřídalo kroužkování ledňáčků

Tachovsko – Společnému soužití člověka s přírodou se věnoval příměstský tábor s Dětským domovem Domino Plzeň.

Petr Ardeleanu bude v sobotu pískat na Baníku

Tachovsko – Ve čtvrtém kole nejvyšších fotbalových soutěží nebudou chybět ani jména všech tří Tachováků, kteří v nich působí. Dva z nich se vydají na Moravu.

Rozhodne již Stříbro o motokrosových titulech?

Stříbro - Neděle 20. srpna bude na motocyklovém závodišti ve Stříbře patřit atraktivnímu programu BUKSA/ADOS Mezinárodního mistrovství České republiky v motokrosu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení