Odborníci hovoří o vigilním komatu, což je hluboká porucha vědomí. Vystřídal nemocniční péči v Plzni, Chebu i na Svaté Anně v Plané. Jeho stav se ale výrazně zlepšil až doma.

„Do žádné nemocnice bych ho už nedala. Tady doma je Petrovi nejlépe,“ říká o svém synovi Miloslava Salayová.
Petr prodělal několik náročných operací mozku, po kterých potřeboval stálou rodičovskou péči. „Každý den jsme za ním s manželem jezdili. Jak do Chebu, tak do Plzně. Na Svatou Annu to pak byl kousek. Celkem jsme projezdili několik desítek tisíc korun. Ale stálo to za to,“ uvádí Salyaová.
Petr udělal od doby, kdy ho přivezli ze Svaté Anny, obrovský pokrok. Postupně začíná navazovat zrakový kontak s okolím. „Když od něj chci souhlas, tak mu řeknu, aby zamrkal a on to udělá. Také cvičí jazyk a docela mu to jde a reaguje na naše podněty. Je to nutné, aby se časem naučil jíst,“ popisuje složitou situaci Salyaová, která se společně s manželem o syna obětavě stará.

To potvrzuje také ošetřovatelka Radka Králiková z Městské charity Plzeň. „Nechápu, kde Salayovi berou energii k té obětavé péči. Není to vůbec jednoduché, vždyť i v noci k Petrovi vstávají minimálně každé tři hodiny,“ poukazuje Králiková, která Petrovi pomáhá s celkovou rehabilitací. Do Chodové Plané dojíždí třikrát týdně, aby hodinu prováděla bazální stimulaci. „Jde o stimulování smyslů a protáhování svalů. Postupně je Petr lepší. Jak po fyzické, tak psychické stránce. Zvyšuje se jeho schopnost vnímat a lépe je na tom i se sluchem,“ vysvětluje ošetřovatelka.

To, co je pro zdravého člověka běžná věc, dělá Salayům mnohdy neřešitelný problém. Cesta z polohovacího lůžka do panelákové koupelny není pro pacienta vůbec jednoduchá. Potíže jsou zejména s velikostí vany. „S manželem, který mi ve všem hodně pomáhá, Petra na koupel přenášíme. Jinak to ani nejde. Musíme ale dávat veliký pozor, abychom při přepravě nebouchli Petra do hlavy,“ říká maminka.

Co se koupelny týče, Salyaovým svitlo na lepší časy. „Máme přislíbenou pomoc s její rekonstrukcí ze strany úřadu městyse,“ dodala.
I přes složitou životní situaci manželé zachovávají optimismus. „Mám obrovskou radost ze synova každého nového pohybu, náznaku úsměvu či mrknutí oka. Hodně nás ale drží víra, bez ní bychom to nedokázali,“ objasňují svůj pozitivní postoj.

Důvodem k radosti byl jistě i finanční dar, který rodina v pondělí obdržela od poslance Václava Votavy. „Trochu se dokáži vžít do situace Salyaových a tato finanční výpomoc je jakousi náhradou za dar, který měli dostat od Jaroslava Vacaty, coby výtěžek z charitativního koncertu. To pak nevyšlo a o celém případu jsem se dozvěděl z Tachovského deníku,“ uvedl poslanec, který se zajímal o lékařskou péči pro nemocného Petra. „Zkusím zařídit další vyšetření na specializovaném pracovišti ve Fakultní nemocnici v Plzni. Jsou zdánlivě beznadějné případy, které ale končí dobře. Je obdivuhodné, jak se o syna staráte,“ řekl na adresu manželů.

Desetitisícový dar využije rodina na nákup speciální biolampy.
„Máme jednu menší půjčenou a po každém ozařování je stav Petra lepší. Za finanční dar jsme moc rádi,“ neskrývala radost Salyaová.
„Po aplikaci lampy dochází k prokrvování tkání a ke zlepšování hybnosti. Je to dobrá věc,“ potvrdila ošetřovatelka Králiková.